Státní sekretář na okraj akce věnované papeži Lucianimu na Gregoriánské univerzitě komentoval aféru kardinála v Hongkongu, který byl zatčen a propuštěn. Poté se vrací k válce na Ukrajině, několik dní po Gallagherově misi v Kyjevě, a opakuje ochotu Svatého stolce udělat vše pro mír: "Podporujeme iniciativu italské vlády pro jednání".
Nedávné zatčení a propuštění kardinála Josepha Zen Ze-kuna v Hongkongu, ale také otázka zasílání zbraní na Ukrajinu, snaha Svatého stolce o mír a evakuaci civilistů v Mariupolu a vztahy s moskevským patriarchátem. Státní sekretář kardinál Pietro Parolin komentuje aktuální dění v církvi a ve světě s novináři, kteří se s ním setkali před Papežskou gregoriánskou univerzitou, kde se kardinál zúčastnil akce věnované budoucímu blahoslavenému papeži Lucianimu, pořádané vatikánskou Nadací Jana Pavla I.
Státní tajemník vyjádřil "velkou lítost" nad zatčením emeritního arcibiskupa Josepha Zena tuto středu v Hongkongu: "Chtěl bych vyjádřit svou blízkost kardinálovi, který byl propuštěn a se kterým se zacházelo dobře." Podle Parolina by tato aféra neměla být chápána jako "vypovězení" dohody mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou o jmenování biskupů, která byla uzavřena v roce 2018 a prodloužena o dva roky. Jistě, říká, "nejkonkrétnější nadějí je, aby podobné iniciativy nezkomplikovaly již tak složitou a nejednoduchou cestu dialogu mezi Svatým stolcem a církví v Číně".
Parolin se přirozeně vrací k válce na Ukrajině jen několik dní poté, co do Kyjeva odcestoval sekretář pro vztahy se státy Paul Richard Gallagher. Vysvětluje, že jeho mise bude sloužit k tomu, aby zopakoval cíle, o které vatikánský státní sekretariát "usiloval a usiluje, jak jen to je možné, protože prostor je velmi úzký"; tedy "příměří" jako "základní východisko" a aby "válečné operace byly ukončeny". Kardinál doufá, že "bude zahájen seriózní dialog bez předběžných podmínek, v němž se pokusíme najít způsob, jak tento problém vyřešit".
Parolin se rovněž věnuje citlivé otázce zasílání zbraní na Ukrajinu. Opakuje postoj, který již vyjádřil během těchto téměř 80 dnů války, totiž že "v případě agrese existuje právo na ozbrojenou obranu", jak uvádí i Katechismus katolické církve, ale "za určitých podmínek". První z nich, zdůrazňuje kardinál, je "přiměřenost, tedy to, aby reakce nezpůsobila větší škody než agrese. V této souvislosti hovoříme o 'spravedlivé válce'." "Chápu," dodává kardinál, "že konkrétně je to obtížnější určit, ale potřebujeme mít nějaké jasné parametry, abychom mohli otázku zbraní řešit co nejspravedlivějším a nejumírněnějším způsobem."
Kardinál pak cituje včerejší komentář k rusko-ukrajinskému konfliktu, s nímž souhlasí: "Nakonec budou muset najít řešení, protože geografie je nutí žít ne spolu, ale blízko sebe, sdílejí mnoho tisíc kilometrů hranic." "Je škoda," zdůrazňuje státní sekretář, "že jsme stále nepochopili poučení, že místo toho, abychom páchali všechna ta jatka a produkovali všechny ty trosky, by se řešení mohla najít dříve. V což Svatý stolec vždy doufal". Problém podle kardinála spočívá v tom, že "v posledních desetiletích se téma multilateralismu vytratilo", takže, jak říká, "je logické, že když se každý soustředí na své vlastní zájmy, na svůj vlastní úhel pohledu a neumí se podělit a najít společné odpovědi, nakonec to vede k těmto důsledkům".
Pokud jde o mírový stůl navržený italskou vládou, Parolin říká, že iniciativu navrženou premiérem Mariem Draghim "je třeba podpořit", a opakuje, že pro Svatý stolec "je vítán každý pokus, který by mohl vést k ukončení války". "Nechceme se ujmout vedení," upřesňuje, "pokud se jiným podaří udělat to, co Svatý stolec udělat nemůže, protože jeho nabídka na zprostředkování nebo intervenci nebyla přijata, velmi dobře."
Na dotaz novinářů ohledně nedávného setkání papeže s manželkami dvou bojovníků praporu Azov, kteří se zabarikádovali v ocelárnách Azovstal, Parolin vysvětluje, že "jsme vyjádřili ochotu být garanty evakuace zbývajících civilistů, ale pak se nic nedělo. Alespoň jsem neslyšel, že by došlo k nějakému pokračování...". Pokusů v posledních týdnech "bylo mnoho, toto byl poslední. Také jsme se již dříve dali k dispozici, se samotným nunciem se dokonce uvažovalo o společné cestě k záporožskému metropolitovi, ale ve skutečnosti k žádné další akci nedošlo, protože pro misi nebyly dány žádné bezpečnostní záruky".
Na závěr ještě zamyšlení nad otázkou vztahů s moskevským patriarchátem, kterou se již zabýval sám papež František v rozhovoru pro Corriere della Sera. "Znáte události, papežův postoj, rozhodnutí nesetkat se s Kirillem. Nacházíme se v těžké chvíli, musíme si to přiznat," přiznává. Upozorňuje však, že to "neznamená, že jsme na bodu nula nebo že vztahy mezi ruskou pravoslavnou církví a katolickou církví jsou na bodu mrazu. Existují kanály a pokusy o dialog. Vše se samozřejmě zkomplikovalo" právě kvůli nedávným událostem.
(vac)