Papežské poselství ke Světovému dni nemocných: Blízkost trpícím je úlohou všech pokřtěných

Vatikán. „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!“ (Lk 6,36). Postavit se po boku trpících v pouti lásky“ – takový titul nese papežské poselství ke třicátému Světovému dni nemocných, které dnes zveřejnil Svatý stolec. Každoroční připomínka nemocných a zdravotníků, kterou v církvi ustavil sv. Jan Pavel II. a jež připadá na jedenáctý únor, se letos bude slavit již potřicáté.

V úvodu poselství papež František děkuje Pánu za mnohé kladné kroky posledních tří desetiletí, díky nimž vzrostla v místních církvích pozornost vůči nemocným a pastorační péče o ně i jejich ošetřovatele. Navzdory tomu dosud existuje celá řada míst a situací krajní chudoby a marginalizace, které nemocným nezaručují potřebnou péči, ani takové doprovázení, jež by jim umožnilo chorobu prožívat ve spojení s ukřižovaným a zmrtvýchvstalým Kristem, podotýká papež a příznačně poukazuje na současnou pandemii, která v odlehlých částech světa nabývá tragických rozměrů. Její vinou se připomínka letošního Světového dne nemocných nemůže konat v druhém největším peruánském městě Arequipa, nýbrž bude přeložena do Vatikánské baziliky.

Milosrdní jako Otec

František se poté věnuje tématu XXX. Světového dne nemocných, které odkazuje k „nekonečně milosrdnému Bohu“ (Ef 2,4). „Milosrdenství je totiž výsostným jménem Boha, jehož přirozenost se neprojevuje jakýmsi příležitostným citem, ale silou a zároveň něhou přítomnou ve veškerém jeho konání“, píše papež a vyzdvihuje dvojí rozměr Božího milosrdenství – otcovský i mateřský (srov. Iz 49,15). „Bůh o nás totiž pečuje v síle otce a laskavosti matky a ustavičně touží po tom, aby nám daroval nový život v Duchu“.

Ježíš, Otcovo milosrdenství

Nejvyšším svědkem milosrdné otcovy lásky k nemocným je jeho jednorozený Syn, jehož evangelia přibližují jako léčitele mnoha neduhů (srov. Mt 4,23), pokračuje papež a dotazuje se, proč Ježíš věnuje takovou pozornost nemocným a rovněž apoštoly pověřuje hlásáním evangelia a jejich uzdravováním?  Zdůvodnění František nachází u francouzského židovského filosofa Emmanuela Lévinase, podle kterého nemoc vede k takové osamělosti, která se mění v apel a výzvu kladenou druhým. František v této souvislosti evokuje osamělost mnoha lidí, kteří za stávající pandemie procházeli poslední část své pozemské pouti na jednotkách intenzivní péče bez doprovodu svých nejdražších. Právě takovéto situace si žádají svědectví o lásce Boha, který do ran vlévá olej útěchy a víno naděje.

Dotknout se trpícího Kristova těla

Ježíšova výzva k milosrdenství se týká zejména zdravotníků, jejichž láskyplná a odborná služba nemocným přesahuje hranice pouhé profese a stává se povoláním. „Vaše ruce, které se dotýkají trpícího Kristova těla mohou být znamením milosrdných Otcových rukou“, oslovuje papež lékaře, zdravotní sestry a veškerý další zdravotnický personál. „Buďte si vědomi nesmírné důstojnosti vašeho zaměstnání i odpovědnosti s ním spojené“. František dále děkuje Bohu za pokrok lékařské vědy a technologie, což ovšem neznamená, že by se mělo zapomínat na jedinečnost každého nemocného člověka, jeho důstojnost a křehkost. „Nemocný je vždy důležitější než jeho nemoc (…) a pokud nelze poskytnout léčbu, je vždy možné věnovat péči“, zdůrazňuje papež a vyzývá zdravotníky k naslouchání pacientům a vytváření vztahu k nemocným.

Zdravotnická zařízení jako domovy milosrdenství

Papež poté upozorňuje na význam katolických zdravotnických zařízení, jejich staletou tradici, charisma mnoha nemocničních a pečovatelských řádů i kongregací, stejně jako úsilí misionářů o bezplatnou lékařskou péči o nejpotřebnější. „Je před námi ještě dlouhá cesta, protože v některých zemích je přiměřená zdravotní péče nadále naprostý luxus, což dosvědčuje nejenom nedostatek vakcín proti Covidu-19, ale také absence léčby mnohem jednodušších onemocnění“, všímá si František a vybízí katolické nemocnice, aby „v dnešní kultuře odpisu a znevažování života byly vzorem v zachování jakéhokoli bytí, včetně toho nejslabšího, od jeho počátku do přirozeného konce“.

Pastorační milosrdenství: přítomnost a blízkost

Za posledních třicet let od ustavení Světového dne nemocných je stále více uznávána nepostradatelnost pastorace ve zdravotnictví, píše Svatý otec v závěru poselství. „Nejhorší diskriminací, jíž mohou chudí lidé trpět – a nemocní jsou ochuzeni o své zdraví – je totiž nedostatek duchovní péče“, připomíná papež a naléhá na zapojení všech pokřtěných. „Kolik nemocných a starých lidí doma očekává, až je někdo navštíví. Přinášet jim útěchu je úlohou každého pokřtěného, který má na paměti Ježíšova slova: „Byl jsem nemocen, a navštívili jste mě“ (Mt 25,36), uzavírá papež František poselství k letošnímu Světovému dni nemocných.