Papežské motu proprio: Osobní prelatury připodobněny klerickým sdružením věřících

Papež František novým motu proprio rozděleným do tří článků upravuje kánony týkající se osobních prelatur, které jsou nyní přizpůsobeny veřejným klerickým sdružením papežského práva.

Jedná se o další úpravu na základě apoštolské konstituce Praedicate evangelium, která přenesla kompetence nad osobními prelaturami na Dikasterium pro klérus, na němž jsou závislá i veřejná klerická sdružení s pravomocí inkardinovat kleriky. V současné době je jedinou existující osobní prelaturou prelatura Opus Dei, ustavená před 40 lety apoštolskou konstitucí Jana Pavla II. Ut sit, kterou František v některých aspektech upravil svým Motu proprio Ad charisma tuendum, promulgovaným 14. července 2022, za účelem „ochrany charismatu“ a „podpory evangelizační činnosti, kterou její členové vykonávají ve světě“.

A právě vzhledem k Ad charisma tuendum papež František v novém motu proprio, zveřejněném dnes, 8. srpna, uvádí, aby kánon 295, odst. 1 tohoto dokumentu, týkající se stanov a preláta, byl doplněn o znění, že osobní prelatura je „připodobněna veřejným klerickým sdružením s papežským právem s možností inkardinovat kleriky“ a že její stanovy mohou být „schváleny nebo vydány Apoštolským stolcem“. Znovu se také zdůrazňuje, že prelát působí „jako moderátor nadaný schopnostmi ordináře".

Tentýž kánon byl dříve v odstavci 1 formulován takto: „Osobní prelatura se řídí stanovami vydanými Apoštolským stolcem a je jí přidělen prelát jako vlastní ordinář, který má právo zřídit národní nebo mezinárodní seminář, jakož i inkardinovat studenty a připravovat je z titulu prelátské služby“.

V odstavci 2, který se týká odpovědnosti preláta za formaci a vydržování inkardinovaných kleriků prelatury, se upřesňuje, že působí jako moderátor nadaný schopnostmi ordináře, přičemž tentýž kánon je formulován takto: „Prelát musí zajistit jak duchovní formaci těch, které povýšil s výše uvedeným titulem, tak jejich patřičné zajištění“.

S novým Motu proprio se upravuje také kán. 296 týkající se účasti laiků na apoštolské činnosti osobního preláta, a to doplněním odkazu na kán. 107.  Kán. 296 říká: „Laici se mohou věnovat apoštolské činnosti osobní prelatury prostřednictvím dohod stanovených se samotnou prelaturou; způsob této organické spolupráce a hlavní povinnosti a práva s ní spojená mají být přesně stanoveny ve stanovách“.