Papež: Zdanění je znamením spravedlnosti a legality

„Zasazujme se o to, aby rostla kultura společného dobra a aby se bralo vážně všeobecné určení pozemských statků, které sociální nauka církve dodnes hlásá jako dědictví Písma a církevních otců“. S těmito slovy se papež František obrátil k delegaci italské Finanční správy při dnešní audienci, během níž se zamýšlel nad zákonností, nestranností a transparentností v daňové oblasti.

Fotogalerie

5

Papež František přivítal setkání se zástupci italských finančních úřadů jako příležitosti k „reflexi nad vysoce aktuálním tématem, které je důležité pro společné dobro“. Jak připomněl, v Bibli nechybí četné poukazy na odvod daní, který byl součástí každodenního života ve všech říších na území Svaté země. Poté popsal dva známé příběhy výběrčích daní v Ježíšově době – celníků Zachea (srov. Lk 19, 1-10) a Matouše, které Ježíš za všeobecného pohoršení navštívil a obrátil. Z Matouše se stal Ježíšův učedník, apoštol a evangelista (Mt 9, 9-13), který možná nadále nakládal s vlastními i cizími statky, ovšem v logice služby a sdílení, jíž se naučil od Mistra.

„Bible penězům nepřipisuje démonický ráz, nýbrž vyzývá, abychom s nimi nakládali správně, neotročili jim a nezbožňovali je. Užívat peněz dobře není vůbec jednoduché. V tomto ohledu je velice zajímavá, byť málo známá, praxe odvádění desátků. Jedná se o zvyk, společný různým starověkým společnostem, který předpokládá odevzdání desáté části úrody nebo chovu panovníkovi. Ačkoli Starý Zákon tuto praxi zachoval, přisoudil jí jiný význam. Desátek totiž sloužil k vydržování kmene Levi (srov. Lv 27, 30-33), který na rozdíl od všech ostatních kmenů Izraele neobdržel za dědictví část zaslíbené země. Úkolem levitů bylo sloužit v Pánově chrámu a připomínat všem, že Hospodin zachránil izraelský národ. (...) Desátek odváděný levitům sloužil k tomu, aby ve vědomí lidu dozrála dvojí pravda: za prvé skutečnost, že nejsou soběstační, poněvadž spása přichází od Boha; za druhé odpovědnost jedněch za druhé, počínaje tím nejpotřebnějším.“ vysvětlil papež František.

Zásady zákonnosti, nestrannosti a transparentnosti, které si Italská finanční správa vepsala do svých stanov a institucionálních cílů, jsou cenným vodítkem k naplňování tohoto vědomí, dodal. Již od biblických časů se na výběrčí daní hledí jako na nepřátele a tato podezíravost se může rozšířit i na ty, kteří vyžadují respektování zákonů. Avšak právě tyto zákony umožňují zachovat princip rovnoprávnosti tam, kde logika dílčích zájmů vytváří nerovnost.

„Zdanění je známkou legality a spravedlnosti. Má přispívat k přerozdělování bohatství, hájit důstojnost chudých a posledních, kterým neustále hrozí, že je mocní rozdrtí. Pokud je zdanění spravedlivé, slouží obecnému dobru. Pracujme na tom, aby vzrůstala kultura společného dobra a bralo se vážně všeobecné určení pozemských statků, které sociální nauka církve dodnes hlásá jako dědictví Písma a církevních otců. Jednou z oblastí, která se financuje z daní, je zdravotnictví. Prosím, pokračujte s bezplatným zdravotním systémem, braňte ho, aby se nezměnil v placenou zdravotní péči, kde chudí lidé nemají na nic právo. Bezplatné zdravotnictví je jedna z pěkných věcí, kterou najdeme v Itálii.“

V očích společnosti, která staví soukromé vlastnictví na první místo a nedokáže je podřídit společnému sdílení dober, se práce daňových úředníků jeví jako cosi nevděčného, pokračoval Svatý otec. Přesto však – vedle případů daňových úniků, práce na černo, korupce a ilegality – vypovídá o mnoha poctivých plátcích, kteří se nevyhýbají svým povinnostem a přispívají k obecnému dobru.

„Nestrannost vaší práce potvrzuje, že na základě sociální příslušnosti neexistují občané, kteří by byli lepší, nýbrž že všem je dopřána dobrá vůle k tomu, aby čestně budovali společnost. Existuje řemeslné utváření společného dobra, o kterém by bylo třeba vyprávět, protože poctivé svědomí je skutečným bohatstvím společnosti. V souvislosti s nestranností je stále platný pokyn sv. Pavla Římanům (13,7): »Dávejte každému, co mu patří: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu uctivost, tomu uctivost, komu čest, tomu čest«. Nejde o to, abychom prohlásili za legitimní jakoukoli moc, nýbrž abychom každému člověku pomohli k tomu, aby usiloval o dobro pro všechny lidi (Řím 12, 17)“.

A konečně papež František vyzval k transparentnímu nakládání s veřejnými financemi, protože pouze tak mohou všichni daňoví plátci pochopit jejich důležitost:

„Cílem je finanční transparentnost. Zdanění je mnohdy vnímáno jako cosi negativního, pokud lidé nerozumí tomu, kde a jak se veřejné finance utrácejí. Tato nevědomost jen sytí podezíravost a nelibost. Na tom, kdo nakládá s majetkem celku, spočívá závažná odpovědnost, která mu brání, aby se obohacoval na úkor druhých. (...) Transparentní správa zdrojů, které pocházejí z obětavosti mnoha pracujících, vyjevuje duševní svobodu a motivuje k platbě daní, zejména tehdy, pokud jejich výběr přispívá k překonávání nerovností, k investicím do vytváření pracovních příležitostí, záruce kvalitního zdravotnictví a školství pro všechny, k budování infrastruktur usnadňujících sociální a hospodářský život.“

Řekl dnes papež František delegaci z italských finančních úřadů a svěřil její členy do ochrany sv. Matouše.