Papež zahájil nový cyklus katechezí o Duchu Svatém

Duch Svatý může proměnit srdce každého z nás, stejně jako na počátku světa proměnil počáteční chaos v krásný a harmonický svět, řekl papež při generální audienci. Zahájil tak novou sérii katechezí na téma „Duch a nevěsta. Duch Svatý vede Boží lid k Ježíši, naší naději“.

Papež František oznámil, že cyklus bude rozdělen do tří částí, aby ukázal, jak Duch Svatý působí v různých etapách dějin: ve Starém zákoně, v Novém zákoně a v době církve. Poznamenal, že při úvahách o starozákonní době se nebude zabývat biblickou archeologií, ale bude se snažit odhalit, jak se to, co bylo kdysi dáno jako zaslíbení, plně uskutečnilo v Kristu.

Ve výkladu nejstarších svědectví o Duchu Svatém, papež poukázal na první verše Bible, v nichž čteme, že když Bůh stvořil nebe a zemi, Duch Svatý se vznášel nad tímto prvotním chaosem. „Duch Boží se nám zde zjevuje jako tajemná síla, která způsobuje, že svět přechází z prvotního beztvarého, pustého a temného stavu do stavu uspořádaného a harmonického. Jinými slovy, je to On, kdo způsobuje, že svět se mění z chaosu v kosmos, tedy přechází z neuspořádanosti do něčeho krásného a uspořádaného.“

Podobné svědectví nacházíme také v žalmech: „Jeho slovem vznikla nebesa, dechem jeho úst všechen jejich zástup“ (Ž 33,6); „Když sešleš svého Ducha, jsou stvoření, a obnovuješ tvář země“ (Ž 104,30).

Také Nový zákon odkazuje na obrazy z počátku světa, když líčí Ducha Svatého v podobě Holubice vznášející se nad vodami Jordánu nebo když mluví o tom, že Ježíš dechl na učedníky, jako Stvořitel dechl na Adama.

Původní řád stvoření byl však porušen lidským hříchem. Jak říká svatý Pavel, „vesmír sténá a vzdychá v bolestech“, trpí kvůli člověku, který jej podrobil „otroctví porušení“. To se týká i každého z nás. Avšak „Duch Boží, který na počátku proměnil chaos v kosmos, působí na tuto proměnu v každém člověku. Prostřednictvím proroka Ezechiela Bůh zaslibuje: „Dám vám nové srdce a vložím do vás nového ducha…“ (Ez 36,26). Naše srdce se totiž podobá oné opuštěné, temné propasti z prvních veršů knihy Genesis. Mísí se v něm protichůdné pocity a touhy, jak tělesné, tak duchovní.”

Papež také připomněl postoj svatého Františka z Assisi. Ten totiž ukazuje cestu zpátky, k harmonii Ducha Stvořitele skrze kontemplaci a adoraci, když dává přednost radosti z kontemplace před radostí z vlastnictví. „Nikdo se netěšil ze stvoření tolik jako František z Assisi, který nechtěl žádné z nich vlastnit,“ dodal papež. Připomněl, že Prosťáček z Assisi chtěl, aby z tvorů stoupal chvalozpěv ke cti Stvořitele. „Nebesa hlásají Boží slávu,“ říká žalm (18, 2), ale potřebují muže a ženu, kteří by tomuto jejich tichému volání dali hlas. A při mši svaté v Sanctus pokaždé opakujeme: „Nebe i země jsou plny tvé slávy“. Jsou takříkajíc 'obtěžkané' touto slávou, ale potřebují ruce dobré porodní báby, aby tuto jejich chválu přivedly na svět,“ dodal Svatý otec.

Zdroj: Vatican.va