Papež vyzývá k pokorné a synodální církvi vedené Duchem Svatým

Papež František ve středu 2. října při zahájení druhého zasedání 16. generálního shromáždění biskupské synody zdůraznil potřebu pokorné a synodální církve vedené Duchem Svatým, aby mohla naplňovat své poslání pokoje a odpuštění ve světě.

Ve svém projevu při zahájení druhého zasedání 16. řádného shromáždění biskupské synody se papež František zamyslel nad cestou církve od jejího vzniku v roce 2021.

Na úvod připomněl účastníkům, že církev je neustále na cestě, která odráží poslání, jež Bůh před svůj lid staví od dob apoštolů, a zdůraznil, že posláním církve je přinášet mír prostřednictvím hlásání Ježíše Krista.

Při úvahách o úloze Ducha Svatého papež připomněl, že „Duch Svatý ohýbá tvrdohlavé srdce a vůli, rozpouští zmrzlé, zahřívá chladné a vede kroky, které bloudí“. Zdůraznil, že je stále přítomen, zejména ve chvílích smutku a zoufalství, kdy lidstvo čelí pokušení beznaděje a rozdělení. „Duch Svatý stírá naše slzy a utěšuje nás, protože nám zprostředkovává Boží dar naděje,“ dodal Svatý otec.

Papež František poté hovořil o pokoře, která je nutná k tomu, abychom si uvědomili vlastní potřebu odpuštění. Odkázal na kající vigilii, která se konala v úterý 1. října večer a při níž shromáždění zakusili milost smíření. „Odložili jsme svou pýchu a domýšlivost, které máme, když si představujeme, že jsme lepší než ostatní. Stali jsme se ve skutečnosti pokornějšími?“ zeptal se a popsal proměňující sílu Ducha Svatého jako ohně, který v nás rozněcuje lásku a jásot. Lásku tak silnou, že obejme celé lidstvo bez rozdílu. „Je to proto, že Bůh vždycky objímá všechny,“ řekl papež a poté připomněl potřebu neustálého odpuštění. Vyzval účastníky, aby zrcadlili nekonečné Boží milosrdenství, a vyzval je, aby „vždy odpouštěli druhým, protože připravenost k odpuštění se rodí z naší vlastní zkušenosti, že nám bylo odpuštěno“.

Když pak papež František hovořil o synodálním procesu, řekl, že nejde jen o momentální událost, ale o nepřetržitou cestu, na níž se církev učí lépe porozumět sama sobě a rozpoznávat nejúčinnější způsoby, jak plnit své poslání. Synodální shromáždění označil za „pluralitní subjekt“, v němž biskupové, laici, kněží a zasvěcení muži a ženy spolupracují ve službě Božímu milosrdenství.

Při zdůrazňování významu laické účasti na synodálním procesu papež František vysvětlil, že přítomnost laiků na shromáždění nesnižuje autoritu biskupů. Spíše posiluje vztahovou povahu církve a zdůrazňuje potřebu spolupráce. „Nikdo nedojde spásy sám,“ zdůraznil papež.

Papež František se také odvolal na moudrost svatého Pavla VI, který v roce 1965 biskupskou synodu ustanovil. Synodu označil za proces neustálého učení, který je odrazem poslání církve obnovovat se Duchem Svatým a usilovat o naplnění Božího plánu.

Na závěr svého proslovu papež František vyzval všechny účastníky, aby zůstali otevření působení Ducha Svatého, kterého označil za jistého průvodce a utěšitele církve.

„Tuto cestu podnikáme společně s nadějí, pokorou a důvěrou v Pána,“ uzavřel papež.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce