Papež vyzývá k modlitbám za humanitární pracovníky, kteří riskují své životy

Papež František v den Světového dne humanitární pomoci vyzval k modlitbám za humanitární pracovníky, kteří vydávají svědectví o bratrství a riskují své životy, aby pomohli druhým.

Na Světový humanitární den vyzval papež František k modlitbám za humanitární pracovníky, „zejména za ty, kteří zemřeli nebo byli zraněni při pomoci lidem postiženým válkami a katastrofami“.

Mezinárodní den OSN se od roku 2008 každoročně slaví na celém světě, aby se vzdala pocta všem dobrovolníkům, kteří riskují své životy při poskytování humanitární pomoci na celém světě, a aby se uctila památka těch, kteří zemřeli nebo byli zraněni při práci pro humanitární účely a potřeby.

Papež František v pondělí ve svém příspěvku na síti X poznamenal, že: „Humanitární pracovníci ukazují, že můžeme být 'fratelli tutti' tím, že se staráme o druhé.“

S nárůstem ozbrojených konfliktů v několika částech světa dramaticky roste i počet mrtvých humanitárních pracovníků.

Rok 2024 bude pravděpodobně nejsmrtelnějším rokem pro humanitární pracovníky v historii, zejména pro ty, kteří působí ve svých zemích. V letošním roce již bylo zabito 192 humanitárních pracovníků, z toho 119 ve svých vlastech.

Jak připomíná Caritas Internationalis,charitativní organizace katolické církve, tento dramatický nárůst je v drtivé většině způsoben těmi, kteří byli zabiti v Gaze po řádění Hamásu na jižní hranici Izraele 7. října, přičemž za posledních 10 měsíců bylo zabito celkem nejméně 274 humanitárních pracovníků.

Počet humanitárních pracovníků zabitých za posledních 10 měsíců jen v pásmu Gazy je vyšší než celkový počet úmrtí humanitárních pracovníků na celém světě za dva roky 2021-2022.

Caritas v Pásmu Gazy tragicky ztratila také dva národní humanitární pracovníky. Při říjnovém izraelském náletu na pravoslavný kostel svatého Porfyria v Gaze byla zabita laborantka Viola s manželem a malou dcerou a Issam Abedrabbo, obětavý lékárník a otec ve věku 35 let, byl zabit se dvěma syny, přičemž jedna dcera zůstala sirotkem.

Tato úmrtí nejsou zdaleka náhodná, říká Jean-Yves Terlinden, ředitel pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc belgické Caritas, a připomíná, že izraelské síly údajně od října 2023 provedly nejméně osm úderů na konvoje a prostory humanitárních pracovníků v Gaze.

„K těmto útokům,“ poznamenal, “došlo navzdory tomu, že humanitární agentury poskytly izraelským úřadům své souřadnice, aby zajistily jejich ochranu.“

Podle Caritas Internationalis se k těmto bezprecedentním ztrátám humanitárních pracovníků „přidal humanitární systém, který je stále více ovlivňován politickými prioritami“.

Poukázala na pokračující vojenskou podporu Izraele ze strany EU a USA, „včetně bomb, které mají za následek ohromující počty mrtvých civilistů a humanitárních pracovníků, jakož i další formy materiální podpory“.

A to i přesto, že USA a všichni členové Evropské unie podepsali smlouvu OSN o obchodu se zbraněmi (ATT), která členské státy zavazuje monitorovat vývoz zbraní a zajistit, aby zbraně nepřekračovaly existující zbrojní embarga nebo aby neskončily použitím k porušování lidských práv.

Jak v pondělí potvrdila Amnesty International, od doby, kdy smlouva o obchodu se zbraněmi vstoupila téměř před deseti lety v platnost, někteří z největších světových vývozců zbraní nadále otevřeně ignorují její pravidla prostřednictvím nezákonných transferů zbraní, což vede k ničivým ztrátám na životech v konfliktních oblastech, včetně Gazy.

Katolická charitativní síť proto vyzvala konkrétní členské státy EU, aby „dostály svým hodnotám jako zásadoví humanitární aktéři a vyhnuly se spoluúčasti na porušování mezinárodního humanitárního práva“ tím, že se zbaví vojenské podpory aktérům, kteří jej porušují.

„Bez toho bude humanitární diplomacie nadále podkopávána státy, které na jedné straně odsuzují porušování mezinárodního humanitárního práva a na druhé straně poskytují vojenskou a ekonomickou podporu stranám, které se tohoto porušování dopouštějí,“ uvádí se v prohlášení.

Caritas dále připomněla, že stále častěji jsou ohroženi národní humanitární pracovníci. Ze zprávy Humanitární výsledky 2024 a Globální fórum pro meziinstitucionální bezpečnost vyplývá, že počet obětí, které zažívají národní a místní organizace, se v posledních sedmi letech neustále zvyšuje a v roce 2022 překonal počet obětí mezinárodních nevládních organizací.

Potřeba účinných opatření na ochranu humanitárních pracovníků

O úmrtích národních humanitárních pracovníků, z nichž mnozí jsou zaměstnáni přímo mezinárodními dárci a organizacemi nebo pracují jako jejich blízcí partneři, se však v médiích píše podstatně méně než o úmrtích mezinárodních humanitárních pracovníků.

Caritas Internationalis proto vyzvala EU, aby přijala účinná opatření a poskytla více finančních prostředků na zajištění jejich bezpečnosti, aby zajistila odpovědnost za ty, kteří byli zabiti při výkonu služby, a aby „věnovala zvýšenou mediální a politickou pozornost situaci místních humanitárních pracovníků“.

„Tímto způsobem,“ uzavírá prohlášení, “můžeme přispět k ochraně těch, kteří zasvětili své životy pomoci lidem ve svých vlastních komunitách.“

Zdroj: Vatican News, anglická sekce