Papež František při audienci neziskové organizace "Leaders pour la Paix" pronesl hutný projev o rizicích války a o tom, jak budovat mír. Podle jeho soudu je největším nebezpečím nedostatek vůle k utváření míru.
„Uvědomili jsme si, že lidská rodina, ohrožená válkou, čelí ještě většímu nebezpečí: neochotě budovat mír. Vaše zkušenost vás učí, že tváří v tvář válce je prvním krokem umlčení zbraní, ale pak je třeba obnovit současnost a budoucnost soužití, institucí, struktur a služeb. Mír vyžaduje formy smíření, sdílené hodnoty a - což je nezbytné - vzdělávání a odbornou přípravu“.
Papež dále vyzval k překonání obvyklých vzorců mezinárodních vztahů. Tvůrci míru se mají postavit proti těm, kdo svěřují válce úkol řešit spory mezi státy i uvnitř států, nebo dokonce pomýšlejí na to, že násilím vytvoří podmínky spravedlnosti nezbytné pro soužití mezi národy.
Nesmíme zapomínat, že oběti na lidských životech, utrpení obyvatelstva, nevybíravé ničení civilních objektů a porušování zásad lidskosti nejsou "vedlejšími účinky" války, ale mezinárodními zločiny.
František se také vyjádřil k použití zbraní při řešení konfliktů a v této souvislosti vyslovil, že "je to projev slabosti a křehkosti". Klíčovým slovem je "odvaha", která je nutná pro vyjednávání, mediaci a zahájení smírčího řízení. Je to odvaha necítit se nadřazeně nad ostatními, poznamenává František, "postavit se příčinám konfliktů, opustit zájmy a plány hegemonie; odvaha překonat kategorii nepřítele, stát se budovateli univerzálního bratrství, které nachází sílu v rozmanitosti a jednotu v touhách společných každému člověku".
Ještě více je zapotřebí odvahy k práci pro ty nejposlednější, kteří nepožadují teoretický mír, ale naději na život. Budování míru pak znamená zahájit a udržovat rozvojové procesy, které povedou k vymýcení chudoby, potlačení hladu, zajištění zdraví a péče, ochraně společného domova, podpoře základních práv a překonání diskriminace způsobené lidskou mobilitou. Teprve pak se mír stane synonymem důstojnosti pro každého z našich bratrů a sester.