Papež František při dnešním setkání se sdružením italských podnikatelů, kteří se řídí sociální naukou církve, zdůraznil, že „sociální etická kritéria“ nejsou klecí, která umrtvuje svobodu a ekonomickou kreativitu.
„Pokud chceme, aby byl budoucí svět obyvatelnější a důstojnější člověka, musí být ekonomika svobodnější od moci financí a kreativnější v hledání forem výroby orientovaných na integrální ekologii“, řekl dnes papež František při setkání s podnikateli ze sdružení „Duše pro sociální hodnoty v podnikání“, které bylo založeno před dvaceti lety v rámci Svazu průmyslníků a podniků provincií středoitalského kraje Latium.
Papež František jim připomněl, že „politika a ekonomika ve vzájemném dialogu se dnes rozhodně mají postavit do služeb života, lidského života, a života stvoření, našeho společného domova“, což je směr, kterým se mělo jít, jak upozornil, už po finanční krizi v letech 2007-2008.
Jak ale papež poukázal, na místo toho „se svět nadále řídil a řídí zastaralými kritérii“, a to i v geopolitické vojenské oblasti, kde různé regionální války a zejména „probíhající válka na Ukrajině ukazují, že ti, kdo řídí osudy národů, dosud nepochopili poučení z tragédií 20. století“.
Papež František vyzval podnikatele, aby nepropadali sklíčenosti a rezignaci tváří v tvář obtížím dnešního podnikání, a zdůraznil, že ačkoli si „někteří lidé myslí, že eticko-sociální kritéria jsou jakousi klecí, která umrtvuje svobodu a ekonomickou tvořivost, ve skutečnosti je to právě naopak, nebo to tak alespoň může být“.
„Chceme-li, aby byl svět budoucnosti obyvatelný a důstojný člověka, musí být ekonomika svobodnější od moci financí a kreativnější v hledání forem výroby orientovaných na integrální ekologii“, dodal Svatý otec a upřesnil: „Ať je ekonomika konkrétní, nikoli "tekutá" nebo "plynná", jak je to nebezpečné v případě financí“.
Je třeba „řídit globalizaci tak, aby globální rozměr nebyl na úkor místního, ale aby tyto dva rozměry zůstaly ve výhodném a plodném spojení“, zdůraznil dále. Podnikatelům, kteří se bojí „obřího Goliáše finanční a technokratické moci“, papež odpověděl, že „takový pesimismus není oprávněný“, protože „budování nové ekonomiky, respektující lidskou důstojnost a životní prostředí, může a musí začít zdola“.
Papež se pak odvolal zejména na to, co nazval „konkrétní ekonomie“. Podle Františka je načase „podpořit komunikaci a sdílení těchto zkušeností, aby se vytvořila síť, která bude schopna působit na stále širší úrovni“. K tomuto aspektu dodal: „O tomto tématu nové ekonomiky, konkrétní ekonomiky, jsem hovořil v poslední knize, kterou jsem napsal, 'Ritorniamo a sognare' (Vraťme se ke snění), držel jsem se analýzy ekonomiky jako odpovědi na tekutou společnost, a možná, že tato kniha říká to, co chci říci zde“.
Nakonec papež jako biskup vyzval své dnešní hosty, aby se starali o svou duši, odolávali „pokušení aktivismu a našli si čas na rozjímání, přemýšlení a kontemplaci“. I k tomu „může být užitečné sdružování s návrhy. Je to však především osobní potřeba: každý, chce-li oživovat, musí se nechat vnitřně oživovat dobrem, krásou, pravdou“.
Přeložila: Jana Gruberová