Papež uznal mučednickou smrt kněze a patnácti řeholnic zabitých během druhé světové války

Svatý otec schválil 14. března dekrety, kterými uznává mučednickou smrt kněze popraveného gilotinou v nacistickém Německu a patnácti řeholnic německého původu zabitých v Sovětském svazu, jakož i zázraky připisované třem ctihodným služebníkům Božím.

Ve čtvrtek 14. března se Svatý otec setkal s kardinálem Marcellem Semerarem, prefektem Dikasteria pro kauzy svatých a pověřil ho vyhlášením dekretů týkajících se dvaceti pěti žen a mužů.

Dekrety zahrnují uznání mučednické smrti patnácti řeholnic narozených v Německu, které sloužily v Polsku během invaze Rudé armády. Sestra Christophora Klomfass a jejích čtrnáct společnic z Kongregace sester svaté Kateřiny, Panny a mučednice (CSC) zemřely v roce 1945. Řeholní sestry byly zabity z nenávisti k víře sovětskými vojáky, byly znásilňovány, mučeny a zemřely v důsledku strádání, špatného zacházení nebo nemocí v koncentračních táborech v Rusku. Na znamení pohrdání křesťanskou vírou jim trýznitelé často rozstříhali a roztrhali jejich náboženský oděv.

Německý kněz Max Josef Metzger byl 17. dubna 1944 zabit nacisty. Angažoval se v pacifistickém a ekumenickém hnutí a v roce 1917 založil Všeobecnou mírovou ligu Bílého kříže. O deset let později se jako katolický pozorovatel zúčastnil shromáždění v Lausanne, z něhož vznikla Ekumenická rada církví. Po nástupu nacismu otevřeně vystoupil proti Hitlerovi. Poprvé byl zatčen v roce 1939 a podruhé v roce 1943. Byl odsouzen k trestu smrti a 17. dubna 1944 byl popraven gilotinou ve věznici Brandenburg-Görden. Byl si vědom, že jeho angažovanost pro mír a ekumenismus, stejně jako odmítání nacistického režimu ve jménu Krista, ho může stát život.

Papež František také uznal zázraky připisované přímluvě tří ctihodných služebníků Božích a otevřel cestu k jejich blahořečení. Jsou jimi antiochijský patriarcha maronitů Štěpán Douayhy, Libanonec, který žil v 17. století (1630-1704). Intenzivně se zasazoval o pomoc chudým a o ekumenický dialog mezi Východem a Západem. Ctihodný José Torres Padilla, španělský kněz, spoluzakladatel Kongregace sester Společnosti kříže (1811-1878), a ctihodný Camillo Costa de Beauregard, francouzský kněz (1841-1910), přezdívaný "otec sirotků", protože založil sirotčinec Le Bocage v Chambery.

Sedm nových ctihodných služebníků Božích jsou:

- Geevarghese Thomas Panickaruveetil Mar Ivanios, trivandrumský arcibiskup syromalankarské katolické církve, zakladatel kongregací Řádu napodobování Krista Bethany Ashram a sester napodobování Krista Bethany Madhom v roce 1919, průkopník ekumenismu v Indii a první biskup syromalankarské katolické církve;

- brazilský kněz Liberio Rodrigues Moreira, (1884-1980), který svůj život zasvětil nemocným a chudým a s hlubokým křesťanským duchem prožíval životní zkoušky, neúnavný ctitel eucharistie;

- profes Antonio Tomičić, (1901-1981), Chorvat z řádu menších bratří kapucínů, který v letech komunismu, kdy nošení řeholních znamení na veřejnosti vyvolávalo posměch a nepřátelství, nikdy nesundal svůj hábit, snášel veřejné urážky a s pevnou důvěrou v Pána vytrvale usiloval o potřeby bratří;

- Italská laička a matka Maddalena Frescobaldi Capponi, (1771-1839) zakladatelka Kongregace sester pasionistek sv. Pavla od Kříže;

- Maria Alfinda Hawthorne, (1851-1926) zakladatelka dominikánských sester svaté Růže z Limy, která se narodila v polovině 19. století v protestantské rodině v americkém státě Massachusetts a v Evropě se stala katoličkou spolu se svým manželem, s nímž se rozešla kvůli jeho alkoholismu, a poté se věnovala službě Kristu u nemocných rakovinou;

- Angelina Pirini, (1922-1940) laická představená farnosti Katolické akce v Celle di Sala di Cesenatico v Emilii Romagni, zemřela v roce 1940;

- Elisabetta Jacobucciová, (1858-1939) řeholnice z institutu františkánských terciářek alkantaristek, žila na přelomu 19. a 20. století. Vždy byla ochotna přijímat ty nejpokornější úkoly a dokázala spojit asketický aspekt kontemplace utrpení s intenzivním charitativním apoštolátem pro sirotky a staré lidi.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce