"Když se říše cítí slabá, má potřebu válčit," řekl papež v rozhovoru pro argentinskou televizní stanici C5N. Narážel tak na ruský útok na Ukrajinu. Znovu také odsoudil obchod se zbraněmi a jako příklad uvedl používání íránských bezpilotních letounů pro útoky na ukrajinském území. Svatý otec odpovídal také na mnoho dalších otázek, včetně nedávné aktualizace motu proprio "Vos estis lux mundi", které řeší problematiku sexuálního zneužívání v církvi.
Dokument se zabývá otázkami prevence zneužívání nezletilých a zranitelných dospělých a postupů při řešení těchto případů. František v rozhovoru uvedl, že se snaží zavést normy, které by těmto případům zabránily, ale dodal, že na počátku rigorózního postupu v těchto věcech stál papež Benedikt XVI.
"V této otázce musíme učinit zadost spravedlnosti. Ten, kdo první vedl válku proti zneužívání, byl Benedikt XVI. Benedikt ještě jako prefekt Kongregace pro nauku víry sváděl v této věci boj na život a na smrt. Mnozí mu nerozuměli, ale on to předvídal. Benedikt se tedy v této problematice projevil jako velký muž a začal ji řešit již v době svého předchůdce. Šel jsem v jeho stopách, ale byl to Benedikt, kdo razil cestu,” zdůraznil František.
„Samozřejmě, že [ani později to nebylo snadné]. Například na setkání s předsedy biskupských konferencí, které se uskutečnilo před asi třemi lety, a které se týkalo právě tohoto tématu, se zdálo, že došlo k určitému probuzení, ale také tak zaznělo: 'Je dobře, že těch zneužití nemáme tolik, je to jen pár procent, menšina, 3 procenta, a většina, 42 až 46 procent, se děje v rodině nebo mezi příbuznými...' Nicméně, i kdyby se toho dopustil jen jeden kněz nebo jedna řeholnice, je to příliš. Pro zkaženost tu není místo, protože povoláním kněze nebo řeholní sestry je pomáhat člověku v duchovním růstu, zrání, kdežto v této oblasti mluvíme o ničení člověka. Jednou jsem se setkal s oběťmi zneužívání z doby před 40 nebo 50 lety, byli to Angličané, přišli s londýnským arcibiskupem. A tito dávno ženatí muži, dědečkové, byli stále těžce zranění. Jinými slovy, zneužívání zanechává těžké stopy."
Svatý otec rovněž zdůraznil, že povinný celibát kněží sice sice není dogmatem, ale disciplinární záležitostí a lze jej změnit. Není však činitelem, který by problém zneužívání ovlivnil. Takových činů se totiž často dopouštějí právě necelibátníci.
Papež byl rovněž dotázán na politické roztržky ve své vlasti, Argentině. V odpovědi poukázal na to, že s podobnymi problémy se setkáváme na celém světě. "Roztříštěnost je jakýmsi vítězstvím egoismu nad komunitarismem. Vždyť říkáme, že vytváříme společnost, že jsme země, že jsme národ, že jsme vlast… A tady bych chtěl jasne poukázat na jednu věc: Uvědomujeme si, že existuje argentinský národ, je to tak? Máme přinejmenším v povědomí, že Argentina jako země existuje, nebo snad ne? Máme ale skutečně vztah k naší vlasti? To je něco jiného. Jorge Dragone, málo známý argentinský básník, napsal báseň, velmi krásnou báseň, dojemnou až k slzám ‘Kdyby nám vlast zemřela’. A ta končí větou, kterou nyní budu citovat: ‘Je smutné být sirotkem po vlasti’”. - Řekl papež František v rozhovoru pro argentinskou televizi a svým krajanům adresoval otázku, zda v hloubi duše nejsou právě těmito sirotky. „Zůstáváme svázáni s touto vlastí, která je čímsi stojícím nad konflikty, nad politickými stranami, nad rozdělením, nad vším ostatním? Matka národa. Je smutné být sirotkem své vlasti. Nikoho zde neobviňuji. Jen se ptám. Jsme sirotky po své vlasti? Bojujeme za vlast, nebo v ni nevěříme? To jsou otázky, které mi vyvstávají. Každý sám za sebe by si na ně měl odpovědět. Já chci jen zdůraznit básníkův poslední verš: "Je smutné být sirotkem po vlasti".