Papež: složit zbraně, překonat zášť, popsat nové stránky bratrstvím

Papež František se obrátil ve zvláštním videoposelství k obyvatelům dvou afrických zemí – Konžské demokratické republiky a Jižního Súdánu, které měl v těchto dnech navštívit v rámci sedmatřicáté apoštolské cesty. Jelikož svou pouť ze zdravotních důvodů odložil, vyslal do nich jako svého zástupce státního sekretáře Svatého stolce, kard. Parolina. Slova Svatého otce přinášíme v plném znění.

Dobrý den, drazí bratři a sestry z Konžské demokratické republiky a Jižního Súdánu!

Jak víte, měl jsem dnes odjet do vašich zemí na pouť za mír a smíření. Pán ví, jak moc mě mrzí, že jsem byl nucen tuto vytouženou a očekávanou návštěvu odložit. Neztrácejme však víru a živme naději na co nejdřívější setkání, jakmile to bude možné.

Prozatím bych vám chtěl říct, že vás zejména v těchto týdnech nosím ve svém srdci více než kdy jindy. V modlitbě v sobě nosím utrpení, které již dlouho, příliš dlouho zakoušíte. Myslím na Konžskou demokratickou republiku, na vykořisťování, násilí a nejistotu, jimiž strádá, zejména na východě této země, kde pokračují ozbrojené střety, jež způsobují nesčetné, dramatické utrpení, ještě více vyostřené vinou lhostejnosti a prospěchářství mnoha lidí. A myslím na Jižní Súdán, na to, jak jeho lid volá po míru, protože už je vyčerpán násilím a chudobou a očekává konkrétní fakta plynoucí z procesu národního usmíření, k němuž chci přispět nejen já sám, ale při ekumenické pouti spolu se dvěma drahými bratry: arcibiskupem z Canterbury a moderátorem Valného shromáždění skotské církve.

Drazí konžští a jihosúdánští přátelé, slova v tuto chvíli nestačí k vyjádření blízkosti, kterou bych vám rád projevil, a náklonnosti, kterou k vám cítím. Chtěl bych vám říci: nedejte se obrat o naději! Nedejte si ji ukrást! Pomyslete, když jste mi tak drazí, o kolik vzácnější a milovanější jste v očích Boha, který nikdy nezklame ty, kdo v něj vkládají svou naději! Všichni, počínaje politickými vůdci, máte velké poslání: obrátit list a otevřít nové cesty, cesty smíření, cesty odpuštění, cesty mírového soužití a rozvoje. Je to poslání, kterého je nutno se zhostit skrze společný pohled na budoucnost, na mnoho mladých lidí, kteří obývají vaše silné, leč zraněné země, a naplňují je světlem a budoucností. Tito mladí lidé sní a zaslouží si, aby se jim tyto sny splnily, aby se dočkali dnů míru: zejména kvůli nim musíme složit zbraně, překonat zášť a napsat nové stránky bratrství.

Rád bych vám řekl ještě jednu věc: slzy, které proléváte na zemi, a modlitby, které vznášíte k nebi, nejsou marné. Dostaví se Boží útěcha, protože Bůh „vše zamýšlí pro blaho, a ne pro utrpení“ (Jer 29,11). Již nyní, zatímco čekám na setkání s vámi, prosím, aby Jeho pokoj sestoupil do vašich srdcí. A jak ze dne na den roste mé očekávání, že uvidím vaše tváře, že se budu cítit jako doma ve vašich živých křesťanských společenstvích, že vás díky své přítomnosti všechny obejmu a požehnám vašim zemím, moje modlitba sílí, stejně jako moje láska k vám a vašim národům. Z celého srdce vám žehnám a prosím vás, abyste se za mě i nadále modlili. Děkuji vám za to!

(překlad Jana Gruberová)