Papež promluvil o diplomacii naděje: Bez pravdy a spravedlnosti není míru

Ve čtvrtek 9. ledna přijal papež František na pravidelné audienci členy diplomatického sboru, kteří jsou akreditovaní u Svatého stolce. Vyzval k diplomacii naděje založené na pravdě, odpuštění, svobodě a spravedlnosti. Novoroční setkání s velvyslanci je tradičně příležitostí k bilancování hlavních událostí uplynulého roku a k vyzdvižení nejdůležitějších výzev, kterým lidstvo čelí.

Svatý otec ve svém projevu připomněl probíhající Jubileum v celé katolické církvi, které má pomoci znovu objevit naději. V proslovu k velvyslancům zdůraznil, že „všichni, kdo slouží společnému dobru a uskutečňují vznešenou formu lásky, kterou je politika, jsou k tomu povoláni“. Upozornil, že začínáme tento rok v době, kdy je svět zmítán četnými konflikty, velkými i malými a máme co do činění se společností, která je stále více polarizovaná a panuje v ní všeobecný pocit strachu a nedůvěry v bližního a v budoucnost. Světová válka se podle něj stává konkrétní hrozbou, kterou mohou odvrátit jen diplomatická jednání.

Papež vyjmenoval mnohé konflikty a krize, kterým lidstvo v současné době čelí. Mezi momenty, které ukazují na rozkoly ve společnostech, zmínil loňský atentát na slovenského premiéra Roberta Fica a zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Za projev úcty k Vatikánu označil mimo jiné dohodu s Českou republikou podepsanou loni v Praze.

Svatý otec vyzval k „diplomacii odpuštění“, která dokáže najít způsoby, jak napravit vztahy narušené nenávistí a násilím. Vyzval mezinárodní společenství, aby ukončilo války na Ukrajině a v Gaze, a připomněl obrovské ztráty, které si tyto konflikty vyžádaly na nevinných civilistech. „Současně je třeba také poukázat na to, že války podněcují neustálé šíření stále sofistikovanějších a ničivějších zbraní," a zopakoval své tvrzení, že válka je vždy prohrou. Papež připomněl rovněž probíhající konflikty v Myanmaru, Súdánu, Sahelu, Africkém rohu, Mosambiku a východních oblastech Demokratické republiky Kongo.

Svatý otec také hovořil o pronásledování různých křesťanských komunit, kterých se často dopouštějí teroristické skupiny, zejména v Africe a Asii, i o dalších formách omezování náboženské svobody, s nimiž se někdy setkáváme i v Evropě, kde přibývá právních norem a administrativních postupů, které omezují nebo fakticky ruší práva, jež ústavy jednotlivým věřícím a náboženským skupinám formálně přiznávají. 

Na závěr papež promluvil o dluhu lidstva vůči našemu společnému domovu, o který by podle něj měly země pečovat prostřednictvím snahy o sdílení finančních prostředků na zmírnění dopadů změny klimatu. Vyzval také k efektivnější pomoci chudším zemím a odmítl ničení přírody. „Zdá se, že se příroda čím dál více bouří proti lidským činům skrze extrémní projevy své síly," řekl ohledně přírodních katastrof na francouzském ostrově Mayotte či říjnových záplav ve Španělsku. Papež poté vyjádřil svoji účast a modlitby za oběti zemětřesení, které před dvěma dny zasáhlo Tibet.

Zdroj: Vatican News, italská sekce, redakčně upraveno