Papež František přednesl své tradiční vánoční poselství následované požehnáním „Urbi et Orbi“ (městu a světu) poutníkům shromážděným na deštivém Svatopetrském náměstí a celému světu prostřednictvím televizního a online vysílání.
Ve svých úvodních slovech oznámil: „Slovo Boží, které stvořilo svět a které dává smysl dějinám a cestě lidstva, se stalo tělem a přišlo přebývat mezi nás. Tato událost, která naplňuje srdce úžasem, poznamenal, ukazuje, jak se „Slovo stalo tělem, aby s námi mohlo vést dialog“, protože „Sám Bůh, Otec, Syn a Duch Svatý, je dialog, věčné a nekonečné společenství lásky a život. Skrze Ježíše nám Bůh ukázal cestu k setkání a dialogu, „abychom ji poznali a následovali ji v důvěře a naději“.
Papež poznamenal, že náš svět potřebuje dialog, zvláště v těchto pandemických časech, kdy jednota a solidarita jsou zásadní pro překonání bolestí v sociálních vztazích a jejich vystavení zkoušce. Představte si, jaký by byl náš svět, kdyby nebylo trpělivého dialogu tolika štědrých lidí, kteří se snaží udržet rodiny a komunity pohromadě, předcházet konfliktům a řešit je, řekl.
Papež kritizoval „velký počet“ zdánlivě nekonečných konfliktů, krizí a rozdělení, jichž jsme dnes svědky, a postavil je do protikladu k tomu, jak dnes slavíme poselství o narození Spasitele, „zdroji pravého míru“, který „zní v našich srdcích“ a svět. Ve vánočním poselství nás vyzývá, abychom reagovali na tragédie v našem světě, zdůraznil a připomněl obyvatele Sýrie, kteří trpěli desetiletou válkou, a Iráku, který se snaží vzpamatovat z desetiletí bojů. Požádal svět, aby slyšel nářek dětí z Jemenu, které strašlivě trpí v důsledku letitého konfliktu.
Papež připomněl přetrvávající napětí mezi Izraelci a Palestinci, město Betlém, rodiště Ježíše, bojující s hospodářským poklesem způsobeným pandemií, stejně jako bezprecedentní hospodářskou a sociální krizi libanonského národa.
Navzdory těmto stínům existuje „znamení naděje“, jak zdůraznil papež. „Láska, která hýbe sluncem a ostatními hvězdami,“ se stala tělem, sdílela naši těžkou situaci a bořila hradby lhostejnosti. Malé dítě, které „všechno potřebuje“, přišlo „nám všechno dát“. Papež pak všechny povzbudil, aby prosili Pána o „sílu být otevřeni dialogu“ a vytvořili v našich srdcích skutečnou touhu po „usmíření a bratrství“ a obrátili se k Němu v modlitbě.
Při pohledu na oblasti světa, které zvláště potřebují naše modlitby a solidaritu, se papež v myšlenkách obrátil na všechny, kteří pracují na poskytování humanitární pomoci těm, kteří z různých důvodů prchají ze své vlasti, včetně Afghánistánu trpícího více než čtyřiceti lety války. Připomněl obyvatele Myanmaru, kde netolerance a násilí bují a ovlivňují dokonce i křesťanskou komunitu a místa modlitby. Papež se modlil za všechny lidi, kteří pracují na urychlení setkání a dialogu na těchto místech, a také pamatoval na lid Ukrajiny a její pokračující konflikt.
Papež se modlil za Etiopii a za to, aby znovu našla cestu k míru a pamatovala především na potřeby svého trpícího lidu. Vzpomněl také na ty, kteří žijí v oblasti Sahelu zasažené násilím mezinárodního terorismu, na severní Afriku, která se snaží překonat sociální a ekonomickou nestabilitu, a na ty, kteří trpí konflikty v Súdánu a Jižním Súdánu. Kéž dialog, vzájemný respekt, solidarita a usmíření převládají v srdcích národů v Americe, modlil se papež.
Během této doby pandemie se papež modlil zejména za ty, kteří pociťují její dopady, zejména za ženy, které jsou oběťmi násilí, děti trpící šikanou, starší lidi, kteří jsou ještě více izolovaní. Prosil Pána, aby dal pokoj mysli a jednotu všem rodinám a dětem, které vychovávají.
Kéž se všichni modlíme za způsoby, jak překonat současnou zdravotní krizi, pokračoval papež, ať dá Pán zdraví těm, kteří jsou nemohoucí, a vakcíny těm, kteří je nejvíce potřebují. Vzpomněl si na ty, kteří se velkoryse starali o nemocné a nejzranitelnější.
Vzpomínal na ty, kteří byli uvězněni kvůli válce, konfliktům a politickým důvodům, a modlil se, aby se mohli brzy vrátit domů. Připomněl také miliony migrantů a uprchlíků a požádal všechny, aby v nich viděli naši společnou lidskost a měli to srdce pochopit jejich neutěšenou situaci.
Papež také připomněl, že musíme být pozorní k našemu společnému domovu, naší planetě a životnímu prostředí, které trpí tím, jak s ní často zacházíme, a modlil se o inspiraci pro politické vůdce, aby dosáhli dohod, které zajistí její životaschopnost pro budoucí generace.
Papež uznal a modlil se za mnohé výzvy, kterým dnes čelíme, a zdůraznil, že „naděje vítězí“, narodí se dítě, které je Slovem Božím. Kéž se „naučíme naslouchat Bohu, našemu Otci, naslouchat jeden druhému a vést dialog jako bratři a sestry,“ uzavřel, a prosme Pána, aby „nás naučil“ kráčet po jeho „cestách pokoje“.
Po přečtení svého poselství papež udělil vánoční požehnání „Urbi et Orbi“.
Zdroj: Vatican News, anglická redakce a ČTK