Papež František předsedal na Velký pátek večer křížové cestě, při níž rodiny nabídly meditaci ke každému ze 14 zastavení na základě vlastních zkušeností s utrpením a nadějí.
Tradiční křížová cesta se na Velký pátek večer vrátila do římského Kolosea poprvé od roku 2019, tedy po téměř tříleté přestávce.
Události předsedal papež František, který vedl více než 10 000 přítomných věřících v modlitbách křížové cesty, jež sledují události Ježíšova utrpení a smrti.
Ačkoli kořeny Via Crucis v Koloseu sahají mnoho staletí do minulosti, novodobá tradice začala v roce 1964, kdy této události předsedal papež svatý Pavel VI. On i následující papežové v této praxi pokračovali každý rok až do roku 2020, kdy vypukla pandemie.
Křížová cesta začala hymnem Adoramus Te ("Klaníme se ti").
Papež František poté přednesl úvodní modlitbu, která připomněla sílu ukrytou v Kristově utrpení a kříži, stejně jako mnoho aspektů rodinného života a naději, kterou lze nalézt uprostřed zkoušek.
Zmrtvýchvstalý Ježíš, modlil se papež, nabídl lidstvu dar spásy a slíbil osušit každou slzu a proměnit všechny národy ve "velkou rodinu ve Tvém domě lásky a pokoje".
Na každém ze čtrnácti zastavení nesla kříž jiná rodina, přičemž byl pronesen úryvek z evangelia a nabídnuta meditace.
Každé zastavení papež zakončil modlitbou a sbor zazpíval sloku hymnu Stabat Mater.
Meditace křížové cesty napsalo patnáct rodin sdružených v katolických dobrovolnických skupinách a zabývaly se různými aspekty zkoušek a trápení, kterým čelí rodiny po celém světě.
Vrcholem meditací bylo 13. zastavení, při němž dvě ženy nesly kříž společně: Albina pochází z Ruska a Irina z Ukrajiny.
Místo připravené meditace promluvilo ticho hlasitěji než jakákoli slova.
Obě ženy - přítelkyně a obě zdravotní sestry v Římě - držely kříž a pohlédly si do očí pohledem, který jako by sděloval veškerou bolest bratrů ve válce a nehynoucí naději na mír a smíření.
Následovala chvíle ticha a všichni se modlili za Boží dar míru.
Irina (L) z Ukrajiny a Albina (R) z Ruska nesou kříž
Papež František při Via Crucis nepřednesl žádnou homilii ani zamyšlení a nechal za sebe mluvit osobní zkušenost rodin.
V závěrečné modlitbě celé příležitosti se papež modlil, aby světlo evangelia zůstalo zažehnuté v srdcích všech rodin uprostřed radostí i smutků, zkoušek i nadějí.
A prosil Boha, aby nechal odpuštění a pokoj zvítězit nad našimi "vzpurnými srdci", která se nás snaží od Boha vzdálit.
"Pane, obrať naše vzpurná srdce ke svému srdci, abychom se naučili uskutečňovat plány pokoje. Inspiruj protivníky, aby si podali ruce a zakusili vzájemné odpuštění. Odzbroj ruku bratra vztyčenou proti bratrovi, aby tam, kde je nenávist, vzkvétala svornost. Dej, ať nikdy nejednáme jako nepřátelé Kristova kříže, abychom se mohli podílet na slávě jeho vzkříšení. Amen."
Přeložil: Petr Vacík