Papež při generální audienci: Spojenectví mezi generacemi je nepostradatelné

Zběsilé rytmy dnešního života nás rozmetávají jako konfety. Rychlost však nečiní život intenzívnější, ale povrchnější, vzdaluje nás od jeho smyslu. Papež František o tom mluvil při dnešní generální audienci věnované vztahům mezi generacemi. Vybízel k navazování spojenectví, ke „ztrácení času“ s dětmi a starými lidmi, protože právě v těchto vztazích upevňujeme sounáležitost lidské rodiny a získáváme novou optiku, celistvý pohled na život a jeho smysl.

Ohromná dlouhověkost starozákonních patriarchů – o nichž se v rituálním vyprávění Písma říká, že žili celá staletí poté, co zplodili své děti – má „hluboký symbolický význam“, řekl papež František na středeční generální audienci.

Ve své druhé úvaze v nové katechetické sérii o stáří papež řekl, že nejranější okamžiky lidských dějin vyžadovaly „pomalé a dlouhé zasvěcování“, protože lidské bytosti, stvořené k Božímu obrazu a podobě, přesto nesoucí křehkost smrtelné existence, potřebovaly čas „k rozluštění zkušeností a konfrontaci se záhadami života“. 

Každá generace si klade otázky o smyslu života

Papež František poznamenal, že každá generace si pokládá otázky o smyslu života, protože tak reaguje na nové situace své vlastní existence. Připomněl, že v naší době bývají zážitky pomíjivé, povrchnější a méně výživné, zatímco senioři nám mohou pomoci zažít pomalejší rytmus života. Pokud jsou generace odděleny stane se tento rytmus života pro všechny uzavřený.
Svatý otec vysvětlil, že právě to byl důvod pro ustanovení Dne prarodičů a seniorů, který se má konat každoročně čtvrtou neděli v červenci, což je vždy blízko svátku svaté Anny a Jáchyma, prarodičů Ježíše.

Papež se posléze zaměřil na výklad své představy v níž se objevuje „město“, kde jsou různé generace, mladí i staří, blízko sebe. Toto „překrývání generací, by se stalo zdrojem energie pro skutečně viditelný a životaschopný humanismus.“
Upozornil, že moderní život má ve své posedlosti spěchem až příliš často tendenci chovat se ke starším lidem (a významně i k dětem) nepřátelsky. I přesto však papež trval na tom, že přehnaný spěch nečiní život „intenzivnějším“, ale naopak jej „rozmělňuje“.

Vztah mezi mladými a starými pomáhá obnovit naději

Papež František připomněl, že pandemie donutila lidstvo zpomalit, a řekl, že zkušenost starších generací sloužila jako „bariéra pro afektivní ‚dehydrataci‘“ mladých lidí. Vztah mezi generacemi, mezi mladými a starými, pomáhá obnovit naději „nežít život nadarmo“. Pomáhá obnovit lásku k životu, zatímco „rytmy stáří“ nám pomáhají pochopit smysl života poznamenaného časem.

To nám pomáhá vidět Boží plán pro lidstvo: ženy a muži, stvořeni k obrazu a podobě Boží a spasení Kristem, který se stal člověkem, jsou nakonec předurčeni k tomu, aby byli navždy spojeni s Bohem.

Dnes, řekl papež na závěr, nám naše delší délky života dávají příležitost vybudovat vztah mezi generacemi a přijmout plný smysl života.

Svou katechezi uzavřel Svatý otec modlitbou, aby nám Duch Svatý dal „inteligenci a sílu“ přejít od „arogance hodinového času“ ke „kráse rytmů života“. V této „reformě“, je, podle papeže Františka „nepostradatelné spojenectví generací“. A modlil se, aby nám Bůh pomohl „najít správnou hudbu pro tuto harmonizaci“.