Papež při audienci: Starší křesťané musí zachovávat čest víry pro mládež

Dnešní generální audience se konala na Svatopetrském náměstí za účasti asi dvanácti tisíc poutníků. Papež František při ní pokračoval osmou katechezí z cyklu o stáří a připomněl, že svědectví víry starších lidí může mladé naplnit odhodláním a odvahou.

Při pravidelné generální audienci zaměřil papež František svou pozornost na biblickou postavu Eleazara tak, jak je vylíčena ve druhé knize Makabejské. 90letému muži – extrémně starému v době (kolem roku 170 př. n. l.), kdy průměrná délka života byla kolem 40 let – nařídil král Antiochus IV. Epiphanes jíst vepřové maso, což bylo zakázáno židovským zákonem. Královi poddaní nabídli Eleazarovi, aby snědl jiné maso a předstíral, že je to vepřové, a tak mu zachránili život tím, co nazývali nedůležitým gestem. Eleazar však odmítl byť jen uvažovat o porušení Božího zákona a pohoršení přihlížejících mladých lidí. Byl proto zabit za neuposlechnutí krále.

Výměna víry na „hrst dní“

Papež František vyzdvihl svědectví Eleazara jako starého muže a hovořil o vztahu mezi „věrností stáří a ctí víry“.
„Čest víry se občas ocitne pod tlakem – někdy násilným – ze strany dominantní kultury, která se ji snaží oslabit tím, že s ní zachází jako s archeologickým úsilím, starou pověrou nebo zastaralou praxí.“ Papež poznamenal, že Eleazar poskytl mocné svědectví víry ve svém vysvětlení, proč odmítl jíst maso obětované modlám. "Zneuctění víry ve stáří jen proto, abychom získali pár dní, je nesrovnatelné s dědictvím, které musíme zanechat mladým, celým generacím, které teprve přijdou."

Důsledně žít víru

Papež poukázal na to, že starší Eleazar zastával důležitost důslednosti ve víře i ve stáří. Praktikování víry je příliš důležité na to, aby byl život odložen stranou, když se stane nepohodlným, dodal. "Starý člověk, který by vzhledem ke své zranitelnosti souhlasil s tím, že praktikování víry lze považovat za bezvýznamné, by mladé lidi přivedl k přesvědčení, že víra nemá reálný vztah k životu,“ řekl.

Pokušení gnosticismu

Papež František se dále zabýval starodávnou herezí – gnostikou –, která i dnes nabízí svůdné pozvání mladým lidem. Gnosticismus považuje víru pouze za spiritualitu nebo sílu mysli, které se lze držet, ale která nemá žádné skutečné spojení s každodenním životem. "Toto myšlení je extrémně svůdné, protože interpretuje - svým vlastním způsobem - nespornou pravdu: že víra nemůže být omezena na soubor dietních pravidel nebo společenských praktik." Dodal, že gnosticismus mění křesťanskou víru v pomíjivou víru a zbavuje ji pravdivého svědectví. Přesto naše křesťanská víra musí vždy procházet vtělením Syna Božího.

Navrácení cti víře

Papež řekl, že moderní společnosti bagatelizují praktikování víry prostřednictvím kulturní ironie a považují víru za něco, co by praktikovali staří. Starší lidé mají důležité poslání „obnovit čest víře“, protože víra je znamením síly, nikoli slabosti. „Víra si zaslouží úctu a čest. Změnilo to naše životy, očistilo naši mysl a naučilo nás adorovat Boha a milovat své bližní. Víra je požehnáním pro každého!“