Ve věznici Rebibbia New Complex v Římě papež František otevřel Svatou bránu a sloužil mši pro vězně.
Poté, co papež František sám prošel Svatými dveřmi, předsedal v tamním kostele mši svaté. Ve své homilii se Svatý otec zamyslel nad historickým důvodem své návštěvy a označil ji za „krásné gesto otevření“. Papež však více než k pouhému otevření dveří povzbudil přítomné vězně, aby otevřeli svá srdce. „Bratrství je otevřené srdce,“ řekl. Papež varoval před uzavřeným, zatvrzelým srdcem, které nám brání žít. Vysvětlil, že Jubileum nám dává milost „otevřít“ srdce naději. Ujistil, že naděje nezklame ani v těch nejtěžších a nejnáročnějších dobách.
Svatý otec přirovnal naději ke kotvě na břehu, pevně přivázané lanem. „Někdy je to lano tvrdé a bolí nás z něj ruce. I v těchto chvílích nás však kotva naděje udržuje v pohybu vpřed, protože, vždy je něco před námi," řekl.
„Když se srdce uzavře, ztvrdne jako kámen, zapomene na něhu,“ upozornil papež a vyjádřil, že právě proto je třeba mít dveře srdce otevřené i v těch nejtěžších situacích. Vyzval přítomné vězně, aby byli otevření naději.
Papež František také vysvětlil, že každý ví, zda je jeho srdce zavřené nebo napůl zavřené, a na závěr přítomným připomněl, že Svaté dveře, které otevřel, jsou „znamením dveří našeho srdce“. Svatý otec je požádal o modlitby a řekl vězňům, že se za ně skutečně modlí a že to „není jen řečnická figura“.
Na konci mše svaté někteří vězni a dozorci předali papeži dary, včetně miniatury Svatých dveří a koše s olejem, sušenkami a keramikou. Vězeňská správa věnovala papeži Františkovi obraz Krista jako Spasitele, který vytvořil bývalý vězeňský důstojník, umělec Elio Lucente. Papež na oplátku věznici věnoval pergamen připomínající tuto událost.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce