Papež František vyzývá podnikatele a účastníky veřejného shromáždění italské společnosti Confindustria, aby spojili své síly s cílem nastolit jiný ekonomický systém, a zdůrazňuje význam sdílení prostřednictvím tvorby pracovních míst, filantropie a spravedlivého zdanění.
Papež František v pondělí přijal na audienci ve Vatikánu účastníky veřejného shromáždění Confindustria.
V projevu k členům Generální konfederace italského průmyslu Svatý otec označil podnikatele za "základní složku při budování společného dobra", která je "hlavním motorem rozvoje a prosperity".
Papež František zdůraznil, že současná doba je obtížná pro všechny, včetně podnikatelského světa. Poznamenal, že pandemie zatížila mnoho produktivních činností a poškodila ekonomický systém. Navíc válka na Ukrajině a energetická krize situaci ještě zhoršily.
V těchto krizích trpí i dobrý podnikatel, který pociťuje nejistotu a rizika, řekl papež a rozlišil mezi podnikateli podobnými Dobrému pastýři a "námezdními" podnikateli.
Podobně jako dobrý pastýř i dobrý podnikatel cítí utrpení svých pracovníků a neutíká před mnoha vlky, kteří krouží kolem, řekl papež a připomněl smrt Alberta Balocca, kterého si podnikatelská a občanská komunita vážila.
Papež dále poznamenal, že církev od samého počátku "přijímala do svého lůna obchodníky, předchůdce moderních podnikatelů" a Bible o práci a obchodu hovoří v některých podobenstvích (mj. o ztracené minci, statkáři, správci a drahých perlách).
Například v podobenství o milosrdném Samaritánovi jsou "dva denáry" dané hostinskému velmi důležité, řekl papež – stejně tak jsou důležité i peníze, které byly dány Jidášovi za zradu Ježíše.
Ve skutečnosti "tytéž peníze mohou být včera i dnes použity ke zradě a prodeji přítele nebo k záchraně oběti", řekl papež a poznamenal, že Jidášovy denáry a denáry dobrého Samaritána koexistují na stejných trzích, na stejných burzách, na stejných tržištích, ale ekonomika "roste a stává se humánní, když se Samaritánovy denáry stanou početnější než Jidášovy".
Svatý otec také připustil, že život podnikatelů v církvi nebyl vždy snadný, a poukázal na Ježíšova slova o boháči, velbloudovi a uchu jehly (Mt 19, 23 -24). Řekl, že se někdy příliš rychle aplikovala na každého podnikatele a obchodníka.
"Ve skutečnosti může být člověk obchodníkem, podnikatelem a zároveň být Kristovým následovníkem, obyvatelem jeho království. Otázka tedy zní: jaké jsou podmínky pro to, aby podnikatel mohl vstoupit do nebeského království?".
Při úvahách o podmínkách vstupu podnikatele do nebes Svatý otec zdůraznil význam sdílení.
Řekl, že bohatství sice může na jedné straně v životě hodně pomoci, ale na druhé straně může život také zkomplikovat, protože se může stát modlou a bezohledným pánem, který "den za dnem bere člověku celý život".
Bohatství vyžaduje odpovědnost, řekl papež. "Jakmile jednou vlastním bohatství, leží na mně odpovědnost za to, aby přinášelo plody, abych ho nerozhazoval, abych ho používal pro společné dobro." Bohatství však také vytváří závist, zášť a možná i násilí a špatnost.
Svatý otec pak uvedl příklad bohatých lidí, kteří byli součástí prvního Ježíšova společenství, včetně Josefa z Arimatie, žen, které svým majetkem podporovaly apoštoly, a Zachea z Jericha – a poznamenal, že vždy existovali bohatí lidé, kteří příkladně následovali evangelium.
"Sdílení je jiné jméno pro evangelijní chudobu," dodal a zdůraznil velký ekonomický obraz společného sdílení majetku, o němž vyprávějí Skutky apoštolů.
Papež František řekl, že každý podnikatel si musí najít z různých forem prožívání evangelijního ducha sdílení tu svou, podle vlastní osobnosti a kreativity.
Jednou z forem je filantropie – dárcovství společnosti různými způsoby, řekl a ocenil gesta podpory ukrajinského lidu. Dalším způsobem, dodal, jsou daně a odvody - "forma sdílení, která často není pochopena".
Řekl, že "daňový pakt je jádrem sociálního paktu", a vysvětlil, že daně jsou "formou sdílení bohatství, aby se stalo společným statkem, veřejným statkem: školami, zdravím, právy, péčí, vědou, kulturou, dědictvím".
Papež František však upozornil, že "daně musí být spravedlivé, rovné, stanovené podle platební schopnosti každého člověka, jak uvádí italská ústava", a "daňový systém a správa musí být efektivní a nekorupční".
"Dalším způsobem sdílení je vytváření pracovních míst, pracovních míst pro všechny, zejména pro mladé lidi," upozornil papež s tím, že mladí lidé jsou potřební, protože podniky bez nich ztrácejí inovace, energii a nadšení.
Dodal, že práce byla vždy formou sdílení bohatství, protože "zaměstnáváním lidí již distribuujete svůj majetek, již vytváříte sdílené bohatství". Každé "nově vytvořené pracovní místo je tedy kouskem dynamicky sdíleného bohatství" a "v tom také spočívá ústřední postavení práce v ekonomice a její velká důstojnost".
Problém práce však nelze vyřešit, pokud zůstane v mezích trhu práce, zdůraznil s tím, že jde o model společenského uspořádání, který je třeba zpochybnit. V této souvislosti papež poukázal na klesající porodnost, která spolu s rychlým stárnutím populace vede ke snižování nabídky pracovníků a zvyšování výdajů na důchody.
"Je naléhavě nutné podpořit rodiny a porodnost v praxi," zdůraznil papež František.
Svatý otec rovněž vyzdvihl pozitivní roli, kterou v imigrační realitě hrají podniky tím, že "podporují konstruktivní integraci a zvyšují kvalifikaci, která je v současném kontextu nezbytná pro přežití podniku". Varoval však před všemi formami vykořisťování lidí a zanedbáváním jejich bezpečnosti.
Papež František dále připomněl podnikatelům, že i oni jsou zaměstnanci. Vyzval je, aby neztráceli kontakt s prací, nezapomínali na "vůni" práce a nebyli v kontaktu s životem svých podniků.
Poznamenal, že vytváření práce vytváří určitou rovnost v podnicích i ve společnosti, a dodal, že i když v podnikání existuje hierarchie s různými funkcemi, "platy by se neměly příliš lišit".
"Pokud se příliš zvětší rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími platy, onemocní podnikatelská komunita a brzy onemocní i společnost," řekl.
Papež se zastal příkladu Adriana Olivettiho, který nastavil limit pro rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími platy, protože věděl, že by to mohlo vést ke ztrátě společného údělu v podnikání a že se nevytvoří společenství, empatie a solidarita mezi všemi.
"Je totiž pravda, že každý pracovník je závislý na svých podnikatelích a manažerech, ale je také pravda, že podnikatel je závislý na svých pracovnících, na jejich kreativitě, srdci a duši: závisí na jejich duchovním 'kapitálu'."
V závěru papež zdůraznil, že výzvy naší společnosti nelze řešit bez dobrých podnikatelů, a vyzval účastníky shromáždění, aby byli protagonisty změny epochy a svou kreativitou a inovacemi přinesli jiný ekonomický systém.