Hlava Italské republiky, pan Sergio Mattarella, se dnes dožívá jedenaosmdesáti let. Mezi četnými gratulanty nechybí ani papež František, který v osobním telegramu ujišťuje o svých modlitbách za oslavence i za nejvyšší službu, kterou prokazuje „milovanému italskému národu“.
Papež se zmiňuje o nelehkém kontextu prezidentových narozenin, poznamenaném italskou vládní krizí. Jak však píše, v těchto klíčových okamžicích v životě Italské republiky hlava státu nadále přispívá svým zásadním a nenahraditelným přínosem, noblesní autoritou a příkladnou oddaností. František dále vyslovuje srdečné blahopřání, vyjadřuje italskému prezidentovi svou osobní úctu a udílí mu apoštolské požehnání, které rozšiřuje rovněž na jeho rodinné příslušníky, spolupracovníky a celou zemi. V závěru papež Bergoglio žádá prezidenta Mattarellu o modlitbu za svůj úřad.
Sergio Mattarella je katolík se silnou demokratickou a sociální tradicí. Od svého nástupu do prezidentské funkce upozorňuje na sociální rány v italské společnosti: nárůst nových forem nespravedlnosti, chudoby, osamělosti a marginalizace. Ve svém jazyku a činech italský prezident opakovaně vychází z hodnot společných s církví, křesťanstvím a Františkovým pontifikátem, čímž s papežem dospívá k hlubokému souznění zejména v pojmu, který je mu snad nejdražší a který ve svých projevech nejčastěji opakuje – tedy „smysl pro společenství“. Tento jeho výraz odkazuje na společné dobro, pozornost věnovanou těm nejvíce znevýhodněným lidem, italským občanům či migrantům, a zdůrazňuje hodnotu svědectví, konkrétních gest, mnohem více než proklamací, jak často rád podtrhuje rovněž papež František.
Mattarellovo první sedmileté funkční období se vyznačovalo právě důrazem na vyzdvihování neviditelných hrdinů každodenního života, mimoinstitucionálních nositelů ústavních hodnot, které jsou do značné míry také výsledkem tisícileté křesťanské historie, jíž je Itálie historicky poznamenána. Soulad s papežem charakterizoval zejména tyto dva poslední pandemické roky, kdy Italové uzavření ve svých domovech spatřovali ve Františkovi, který se sám modlil na Svatopetrském náměstí, silný faktor jednoty a naděje, na který se rovněž Mattarella několikrát odvolával.