Papež František v neděli 15. prosince navštívil francouzský ostrov Korsika. Během své 47. apoštolské cesty se zastavil na významných duchovních místech ostrova a setkal se s náboženskými a politickými představiteli. Hlavním bodem návštěvy byla účast na konferenci „Lidová zbožnost ve Středomoří“, kde papež zdůraznil význam lidové zbožnosti jako cesty k evangelizaci v sekularizované společnosti.
Krátce po příletu na letiště Napoléona Bonaparta v Ajacciu (Korsika) zamířil papež František k archeologickému nalezišti raně křesťanského baptisteria sv. Jana. Toto baptisterium ze 6. století bylo objeveno teprve v roce 2005 a představuje důležité historické svědectví o křesťanských počátcích na Korsice. Papež se zde pomodlil spolu se shromážděnými věřícími, které vedl malý chlapec recitující Krédo. Místo má hluboký duchovní význam a jeho objev byl důležitým archeologickým přínosem, který odhalil počátky křesťanské přítomnosti na ostrově.
V Palais des Congrès et d'Exposition v Ajacciu papež František uzavřel konferenci „Lidová zbožnost ve Středomoří“. Ve svém projevu zdůraznil, že lidová zbožnost není zastaralým folklórem, ale živou a aktivní formou víry, která může oslovit i ty, kdo jsou vzdáleni od církve. Apeloval na harmonickou spolupráci mezi křesťanskou a sekulární kulturou a vyzdvihl důležitost dialogu mezi náboženskými a politickými institucemi. Lidová zbožnost podle něj přináší hodnoty solidarity a pospolitosti, které jsou nezbytné pro zdravé fungování společnosti.
V katedrále Nanebevzetí Panny Marie vedl papež František modlitbu Anděl Páně za účasti kněží, řeholníků a seminaristů. Ve své katechezi je vybídl k péči o sebe i o druhé a zdůraznil důležitost odpuštění: „Prosím, odpouštějte vždy a všem,“ řekl. Citoval moudrá slova kardinála, který radil kněžím, aby nikdy neodmítli dát rozhřešení. Papež apeloval, že opravdové odpuštění je základním pilířem křesťanské víry a klíčem k duchovnímu růstu. V apelech po modlitbě Anděl Páně papež František opět důrazně vyzval k míru ve světě, zvláště na Blízkém východě, v Palestině, Izraeli, Libanonu a Sýrii, a také k ukončení války na Ukrajině. „Válka je vždy porážka,“ prohlásil. Upozornil na humanitární utrpení v konfliktních oblastech a vyzval k dialogu a vzájemnému porozumění.
Na náměstí Place d’Austerlitz slavil odpoledne mši svatou, při níž vyzval věřící k duchovní obnově a radostnému očekávání příchodu Krista. Zdůraznil, že skutečná křesťanská radost se nezakládá na bezstarostnosti, ale na důvěře v Boží přítomnost a lásku. Papež vyzval k naději, která se rodí i uprostřed těžkostí, a připomněl význam duchovního očekávání v adventním čase.
Na závěr návštěvy se papež František setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Během přátelského rozhovoru si vyměnili dary, přičemž prezident daroval papeži knihu o znovuotevření katedrály Notre-Dame. Papež na oplátku předal Macronovi dokumenty ze svého magisteria a připomněl mu, aby nikdy neztrácel smysl pro humor.
Na zpátečním letu do Říma poděkoval papež novinářům za jejich práci a radostně od nich přijal narozeninový dort. „Děkuji za vaši práci a za to, že doprovázíte církev na této cestě,“ zakončil svůj projev s úsměvem.
Zdroj: vatican.va