Papež František dnes 26. listopadu dopoledne v Klementinském sále Apoštolského paláce přijal zhruba dvě stě členů italské Centrály pro boj s organizovaným zločinem, která působí při státní policii a zaměřuje se na odhalování mezinárodní kriminality. V těsném sousedství Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách, který připadl na 25. listopad, věnoval František celou svou promluvu právě této problematice, na niž za svého pontifikátu trvale upozorňuje.
Jak papež poznamenal hned v úvodu, „zprávy o násilí na ženách a dívkách se bohužel objevují neustále“. Přivítal, že mezi publikem vidí mnoho žen, a podotkl, že v této bolestivé realitě se jedná o skvělý zdroj, neboť ženy, které pomáhají jiným ženám, jim mohou lépe porozumět, naslouchat jim, podporovat je.
„Představuji si, jak náročné pro vás jako pro ženy musí být nést břemeno situací, s nimiž se setkáváte a které se vás týkají na lidské úrovni. Myslím, jak cenná je pro tuto práci cílená psychologická příprava. A mohu dodat, že také duchovní, protože jen na hluboké úrovni lze nalézt a pěstovat klid a vyrovnanost, které umožňují předávat důvěru těm, kdo se stali obětí brutálního násilí. Ta vnitřní síla, kterou nám Ježíš Kristus ukazuje ve svém umučení a kterou předal tolika křesťanským ženám, z nichž některé uctíváme jako mučednice: od Agáty a Lucie až po Marii Goretti a sestru Marii Lauru Mainetti."
Papež se dále dotkl dalšího důležitého aspektu, kterým je leckdy nesnesitelně dlouhé trvání soudních sporů:
„Bohužel se ženy velmi často ocitají nejen samy v určitých situacích násilí, ale když je případ nahlášen, nedočkají se spravedlnosti, nebo je doba spravedlnosti příliš dlouhá, nekonečná. Zde musíme být ostražití a zlepšovat se, aniž bychom upadali do povrchní svévolnosti. Stát musí zajistit, aby byl případ doprovázen v každé fázi a aby se oběť mohla co nejdříve domoci spravedlnosti. Je také nutné zajistit, aby ženy byly byly v bezpečí před aktuálními hrozbami a také před recidivou, která je bohužel častá i po případném odsouzení."
K potírání násilí na ženách ovšem nestačí jen specializovaný policejní orgán, jakkoli by byl účinný, vyzdvihl dále František. Je nutné se sjednotit, spolupracovat, vytvořit síť: a to nejen obrannou, ale především preventivní. Pouze takto lze odstranit společenskou metlu, která souvisí také s kulturními postoji, zakořeněnou mentalitou a předsudky.
„Viděli jsme, že pandemie a nucená izolace bohužel zhoršily dynamiku v rodině. Ve skutečnosti jde často o latentní napětí, které lze preventivně řešit na úrovni vzdělávání. A zde rodina nemůže zůstat sama. Jestliže většina důsledků hospodářské a sociální krize dopadá na rodiny a ty nejsou dostatečně podporovány, nemůžeme se divit, že v domácím uzavřeném prostředí s tolika problémy dochází k určitému napětí. A prevence jde tímto směrem."
Papež František nepodceňuje ani roli hromadných sdělovacích prostředků, které, dle jeho soudu, sytí hédonistickou a konzumní kulturu, podřizují se kritériím úspěchu, sebeprosazení, soutěživosti, atraktivity, která přitahovat druhé, abychom je mohli ovládat.
„Roztrhnout si šat by bylo pokrytecké…Proti tomuto typu kulturního podmiňování se staví výchovné působení, které staví do středu pozornosti člověka s jeho důstojností. Napadá mě jako vzor jedna světice naší doby: sv. Josefína Bakhita. Není však jediná: existuje mnoho žen, některé jsou „světicemi odvedle“, které byly uzdraveny Kristovým milosrdenstvím a něhou, a svým životem svědčí o tom, že nesmíme rezignovat, že láska, blízkost a solidarita nás může zachránit z otroctví."
Právě takové modely je třeba předkládat dnešním mladým lidem, doporučil papež. Skutečné příběhy osvobození a uzdravení žen, které se dostaly z tunelu násilí, mohou pomoci otevřít oči pro nástrahy, pasti a nebezpečí skrytá za falešnými modely úspěchu, zakončil František.