Jsme povoláni být dětmi naslouchání. Papež František nás vybízí, abychom si našli čas na Boží slovo, abychom objevili, že jsme jím milováni, a proto jsme schopni milovat ho v bližním. "Dnes jsme zahlceni slovy a spěchem, že musíme stále něco říkat a dělat, ale Hospodinu je třeba naslouchat."
Papež František ve své katechezi před modlitbou Regina coeli o čtvrté neděli velikonoční připomněl, jak dnešní liturgie mluví o Pánu, který používá „něžný a krásný obraz pastýře, který zůstává s ovcemi“. Pánovy ovečky „slyší“ jeho hlas, „znají“ ho a „následují“.
Tři slovesa – slyšet, vědět, následovat – ilustrují klíčové poselství v dnešním čtení evangelia, řekl papež. Ovce „slyší“ hlas pastýře, který ukazuje, jak iniciativa přichází od Pána a jeho milosti, která nás volá ke společenství, vysvětlil papež, ale to vyžaduje, abychom byli k dispozici a otevření tomuto pozvání a vztahu. Dnes můžeme být často zavaleni prací, rodinami a osobními situacemi, které papež uznal, ale musíme se zastavit a naslouchat, slyšet Slovo Otce jako naslouchající dítě, zvědavé a s otevřeným srdcem, které nám umožňuje být ve společenství s Pánem a našimi bratry a sestrami.
"Prožívají něco velmi krásného, totiž to, že sám Pán naslouchá - naslouchá nám, když se k němu modlíme, když se mu svěřujeme, když ho voláme."
Posloucháním Ježíše objevujeme, že „on nás zná“, vysvětlil papež, a v biblickém smyslu vědět znamená milovat – Pán ví o nás a našem nitru, uvnitř i navenek. Ježíš hledá naše přátelství, důvěru, lásku a intimitu, řekl papež, a aby nám pomohl pochopit a přijmout úžasnou skutečnost, že „jsme jím vždy milováni“ a nikdy ne sami.
„Být s dobrým pastýřem nám umožňuje prožít zkušenost, o které mluví žalm: „I když jdu údolím stínu smrti, nebojím se žádného zla; neboť ty jsi se mnou“ (Ž 23,4).
Pán nás podporuje v našem utrpení, těžkostech a krizích, zvláště ve chvílích, kdy můžeme objevit, „že nás Pán zná a miluje,“ řekl papež. Zeptejme se sami sebe, zda necháváme Pána vstoupit do našich životů a zda s ním sdílíme všechny své zkoušky a soužení, abychom mohli zažít jeho blízkost, soucit a něhu jako našeho Dobrého Pastýře.
Nakonec se papež soustředil na sloveso „následovat“, protože Pánovi následovníci jdou tam, kam on jde stejnou cestou a směrem. Stejně jako Dobrý pastýř hledají ty, kteří jsou ztraceni nebo potřebují náš soucit a lásku.
„Jdou hledat ztracené (srov. Lk 15,4), zajímají se o ty, kdo jsou daleko, berou k srdci situaci trpících, umí plakat s plačícími, natahují ruku. ruce k sousedovi a položili ho na ramena."
Papež řekl, že se musíme ptát sami sebe, zda dovolujeme Ježíši milovat pouze sami sebe, nebo zda jsme udělali další krok k napodobování Pána a oslovování našich bratří a sester, stejně jako Pán oslovuje nás. Kéž nám Nejsvětější Matka „pomáhá naslouchat Kristu, stále ho více poznávat a následovat ho na cestě služby“.