Popel sypaný na hlavy věřících na Popeleční středu ať nám připomíná křehkost člověka a naději, která pramení ze setkání se Zmrtvýchvstalým, povzbudil papež František v homilii připravené na dnešní eucharistii. V bazilice svaté Sabiny na Aventinu ji jeho jménem přečetl kardinál Angelo De Donatis, který slavnosti předsedal.
Papež František v homilii zmiňuje symbol popela, který je připomínkou křehkosti člověka a zároveň uvedením „na cestu naděje“, na jejímž konci na člověka čeká Vzkříšený Ježíš. „Takto probíhá postní cesta k Velikonocům, mezi připomínkou naší křehkosti a nadějí, že na konci cesty na nás bude čekat Zmrtvýchvstalý,“ napsal Svatý otec. Popel přijímáme „skloněním hlavy, jako bychom se chtěli podívat sami na sebe, podívat se do svého nitra. Popel nám totiž pomáhá uvědomit si křehkost a bezvýznamnost našeho života“.
Svatý otec poznamenal, že křehkost, kterou v životě zakouší každý člověk, se týká jak osobních obav, slabostí a pomíjivosti snů, tak i vnějších faktorů, které ovlivňují život člověka, jako je nemoc, zkušenost chudoby nebo utrpení.
Papež František dále použil metaforu střelného prachu a zmínil také „jemný prach“, který znečišťuje moderní svět, včetně ideologických rozporů, vytěžování přírodních zdrojů, násilí a exkluze. „To vše tvoří 'toxický prach', který znečišťuje ovzduší naší planety a znemožňuje mírové soužití,“ varoval Svatý otec. „Tento stav křehkosti nám připomíná drama smrti,“ pokračoval dále papež a upozornil, že ačkoli moderní společnosti chtějí smrt odstranit ze svého vědomí, je třeba s ní počítat jako se ‚znamením nejistoty a pomíjivosti života‘. Zdůraznil, že toto vědomí vlastní smrtelnosti je dobrou věcí, protože člověka proměňuje, vrací ho do reality a „činí nás pokornějšími a otevřenějšími vůči sobě navzájem“.
„Přijímáme-li popel se skloněnou hlavou, abychom se upamatovali na to, kým jsme, postní doba nás nechce nechat se skloněnou hlavou, ale naopak nás vybízí, abychom pozvedli hlavu k tomu, který povstává z propasti smrti a vytahuje i nás z popela hříchu a ze smrti do slávy věčného života,“ povzbudil papež. Zdůraznil, že naděje „oživuje prach“, jímž je člověk, a že je nezbytná, abychom nezůstali pasivní tváří v tvář vlastní křehkosti.
V homilii připravené pro Popeleční středu Svatý otec připomněl, že velikonoční naděje „nám přináší podporu v naší křehkosti“ a ujišťuje nás o Božím odpuštění „a i když jsme pokryti prachem hříchu, otevírá nás radostnému vyznání života“. S odkazem na slova svého předchůdce Benedikta XVI. připomněl, že člověk „je v Božích očích vzácný prach“, protože byl stvořen pro nesmrtelnost.
Svatý otec vyzval věřící, aby pěstovali naději, která pochází od Boha, a dělili se o ni se svými bližními prostřednictvím postní praxe modlitby, postu a almužny. „Kéž nás vždy provází jistota, že od chvíle, kdy Pán přišel do popela světa, „dějiny země jsou již dějinami nebe“. Bůh a člověk jsou spojeni stejným osudem' a On navždy zničí popel smrti, abychom mohli zazářit novým životem,“ povzbudil papež František.
Zdroj: vatican.va