Papež na kajícné pouti v Kanadě

Papež podle svých slov zamířil do Kanady na kajícnou pouť s cílem „ukázat blízkost původním obyvatelům, kteří trpěli“. Řekl to během letu z Říma do Edmontonu.

Jak se stalo jeho zvykem, před cestou se modlil před mariánskou ikonou v římské bazilice Santa Maria Maggiore.

Téma usmíření církve s původními obyvateli Kanady papežově návštěvě zcela dominuje. Patrné to bylo už při uvítacím ceremoniálu na edmontonském letišti, kde Františka kromě představitelů státu – včetně generální guvernérky Mary Simonové a premiéra Justina Trudeaua – přivítali také potomci původních obyvatel v tradičních oděvech. Prostorem přitom zněly bubny. Setkání se členy etnik Métisů, Inuitů a tzv. prvních národů v Maskwacis v provincii Alberta je prvním bodem papežova programu (v pondělí 25. července, po uzávěrce tohoto vydání KT). Jde o návštěvu jedné z internátních škol, které patřily ke kontroverznímu programu asimilace původních obyvatel. Na jejich provozování se z velké části podílela katolická církev. Podle zprávy Královské vyšetřovací komise z roku 2015 školy sloužily k přetnutí pouta domorodých dětí se svou kulturou a jejich odpor vůči odloučení od rodiny se často řešil násilně. Opětovnou pozornost k tématu přitáhly loňské nálezy hromadných hrobů dětí v okolí těchto internátních škol.

Papež se za selhání církve opakovaně omluvil a na jaře se v Římě několikrát setkal se zástupci původních obyvatel. To, že se nyní vydává na místo minulých křivd a zranění, je podle předsedy Kanadské biskupské konference Raymonda Poissona důležitou okolností: „Původní obyvatelé mají totiž ke svému území silné pouto, které dalece přesahuje západní představu o vlastním domově. Skutečnost, že nyní papež přijíždí, aby osobně vstoupil na tuto půdu a řekl jim: ‚Jsem s vámi, mám vás rád a všichni společně litujeme toho, co se stalo‘, je velmi důležitá,“ vyjádřil předseda kanadského episkopátu.

Samotná omluva nestačí

Vedoucí delegace Shromáždění prvních národů Gerald Antoine uvedl, že slyšet papežova slova lítosti bylo pro něj jako „vidět čerstvé losí stopy ve sněhu“. Podle kanadských médií ale někteří domorodí obyvatelé očekávají, že slova omluvy nebudou jediným plodem Františkovy návštěvy. „Jen dokola slyšet, že se jim někdo za něco omlouvá, může být pro domorodé obyvatele únavné,“ řekl k tomu výzkumník Veldon Coburn. Pro vládní zmocněnkyni pro pohřešované indiánské děti Kimberley Murrayovou začne další díl práce na nápravě křivd až po papežově odjezdu. Lidé podle ní usilují především o pochopení své situace.

S tímto hodnocením souhlasí předseda Kanadské biskupské konference Poisson, který poukázal na rozsáhlý rozvojový a odškodňovací církevní program, ale také Čechokanaďan kardinál Michael Czerny, který papeže na cestě doprovází. „Vždy je důležité, aby zahrnovala nejen nápravu minulosti, ale i utváření nové budoucnosti,“ řekl kardinál Czerny pro kanadskou televizi CTV National News s tím, že by si přál, aby papežská návštěva vedla k bratrskému uspořádání vztahů mezi všemi obyvateli severoamerické země.

Prvním papežem, který navštívil Kanadu, byl v roce 1984 Jan Pavel II. Cestu zopakoval v letech 1987 a 2002, kdy se v Torontu konalo Světové setkání mládeže. František se zcela vyhnul hlavnímu městu Ottawě i metropolím Montrealu a Torontu. Na programu má návštěvu Edmontonu a Quebecu, účast na anenské pouti v Lac Ste. Anne a soukromé setkání s bývalými žáky rezidenčních škol v arktickém Iqaluitu. Do Říma se vrací v sobotu 30. července.