Papež František promluvil k věřícím shromážděným na ekumenické modlitbě v Jižním Súdánu a vyzval všechny přítomné k modlitbě, práci a cestě.
V mauzoleu Johna Garanga v Džubě na závěr svého druhého dne pobytu v Jižním Súdánu promluvil papež František k věřícím shromážděným na ekumenické modlitbě. Poznamenal, že z jihosúdánské země, "zmítané násilím", se nyní "k nebi vznáší mnoho modliteb".
Papež František požádal všechny přítomné, aby se zamysleli nad třemi slovesy:
Prvním z nich je modlit se. Papež František poznamenal, že modlitba nám dává sílu jít vpřed, překonávat strach, zahlédnout i v temnotě spásu, kterou Bůh i nyní připravuje. Dodal, že "modlitba přináší lidem Boží spásu" a že přímluvná modlitba je typem modlitby, k jejímuž praktikování jsme jako pastýři svatého Božího lidu zvláště povoláni.
Svatý otec vyzval všechny přítomné, aby se v tomto úsilí vzájemně podporovali.
"V rozmanitosti našich vyznání se cítíme být mezi sebou jednotní jako jedna rodina, která má povinnost modlit se za všechny."
Když hovořil o slovesu "pracovat", papež František poznamenal, že Boží pokoj není jen příměří uprostřed konfliktů, "ale bratrské společenství, které vychází ze sjednocování, a ne z pohlcování; z odpouštění, a ne z přemáhání; ze smiřování, a ne z vnucování".
Neúnavně pracujme, vyzval papež, "na míru, k jehož budování nás vybízí Ježíšův a Otcův Duch: na míru, který integruje rozmanitost a podporuje jednotu v pluralitě".
"Ti, kdo se rozhodli pro Krista, volí vždy mír; ti, kdo rozpoutávají válku a násilí, zrazují Boha a popírají jeho evangelium."
"To, co nás Ježíš učí, je jasné," dodal papež, "máme milovat všechny, protože každý je milován jako dítě našeho společného Otce v nebi."
Třetím a posledním slovesem je "putovat". Papež poznamenal, že v této zemi se "křesťanské komunity hluboce angažují v podpoře procesů smíření", a poté vyjádřil svou vděčnost za toto "zářivé svědectví víry, které se rodí z uvědomění, vyjádřeného nejen slovy, ale i činy, že před jakýmikoliv historickými rozděleními zůstává jedna neměnná skutečnost, totiž že jsme křesťané".
Když papež František hovořil o ekumenismu v Jižním Súdánu, označil tuto skutečnost za "vzácný poklad" a čin chvály pro Ježíšovo jméno.
"Kéž se svědectví jednoty mezi věřícími přelije na celý národ.”
Závěrem své promluvy papež František pronesl dvě závěrečná slova, kterými povzbudil obyvatele Jižního Súdánu, aby vytrvali na své cestě: paměť a odhodlání.
Paměť znamená ujistit se, že "kroky, které děláte, jdou ve stopách těch, kteří šli před vámi. Závazek znamená putovat k jednotě, kde je láska konkrétní.
Na závěr papež František poznamenal, že společně s arcibiskupem z Canterbury a moderátorem Skotské církve cestovali do Jižního Súdánu jako "poutníci, aby byli s vámi".
"Milujme se neustále, ze srdce."