Papež maltským jezuitům: Povoláním církve je evangelizovat

Během své nedávné apoštolské cesty na Maltu se papež František setkal s jezuity působícími v této středomořské ostrovní zemi a zapojil se do rozhovoru o nejrůznějších tématech, od klimatických změn přes synodální cestu církve až po výzvu migrace.

V rámci 36. zahraniční apoštolské cesty navštívil papež František ve dnech 2.-3. dubna středomořský ostrov Malta. Dvoudenní cesta na téma "Prokázali nám neobvyklou laskavost" upozornila na těžkou situaci migrantů, kteří překračují Středozemní moře, a podpořila evangelizaci v zemi.

Na programu Svatého otce během cesty bylo mimo jiné setkání se členy Tovaryšstva Ježíšova v zemi, kteří se 3. dubna ráno sešli na nunciatuře. Papež František zapojil 38 přítomných jezuitů do spontánního rozhovoru a odpovídal na jejich otázky týkající se církve a světa.

Církev budoucnosti

Svatý otec odpovídal na otázku týkající se budoucnosti církve a synodální cesty.

S konstatováním, že jeho předchůdce Benedikt XVI. byl "prorokem této církve budoucnosti", papež František poukázal na církev, která se zmenší a možná ztratí mnohá privilegia, ale stane se pokornější, duchovnější a autentičtější.

Upozornil na výzvu týkající se povolání, zejména ve světle snižujícího se počtu mladých lidí v Evropě, což také představuje riziko, že budou chtít hledat povolání bez náležitého rozlišování. Tváří v tvář tomu poukázal na to, že církev si musí zvyknout na stárnoucí Evropu a činit tak tvořivě, přičemž musí dbát na hodnoty pokory, služby a autenticity.

Pokud jde o synodální cestu, papež zdůraznil, že je důležité přemýšlet o teologii synodality, aby bylo možné pokročit jako synodální církev, a poznamenal také, že církev se učí mluvit a psát "synodálně". Zdůraznil také, že posláním církve není její kvantita, ale radostí církve je spíše evangelizovat.

Duchovní správci a kněží pro třetí tisíciletí

Papež povzbudil seminaristy, aby se snažili být "normálními lidmi" schopnými rozhodovat o svém životě.

Zdůraznil také význam normálních představených, kteří nejsou pokrytci, neboť pokrytectví jako nástroj vedení nepomáhá řešit neklid, problémy a skryté hříchy.

Dále zdůraznil potřebu důvěry a srozumitelnosti při vzájemném doprovázení a poznamenal, že nadřízení musí pracovat na tom, aby sami byli důvěryhodní, a musí důvěřovat milosti svého postavení. Kromě toho by nadřízení měli být připraveni na to, že budou mít některé "enfant terribles" neboli "neposlušné děti", a být otevřeni jejich trpělivé nápravě.

Migrace

Malta je díky své zeměpisné poloze hlavní zastávkou mnoha migrantů cestujících přes Středozemní moře. Papež František byl dotázán na výzvu migrace v Evropě a také na situaci, která se týká přijímání ukrajinských uprchlíků prchajících před válkou v jejich zemi.

Papež uznal evropský migrační problém a vyzdvihl zejména úsilí zemí, jako je Itálie, Kypr, Malta, Řecko a Španělsko.

Poukázal také na nebezpečí a výzvy, kterým čelí migranti, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu přes moře. Tváří v tvář tomu zdůraznil, že Evropa musí vyvinout úsilí na ochranu lidských práv, aby se odstranila kultura odmítání a aby se zabránilo legitimizaci spoluúčasti příslušných orgánů.

Změna klimatu a evangelizace

V odpovědi na další otázku týkající se souvislosti mezi evangelizací a změnou klimatu papež František zdůraznil, že nestarat se o klima je hříchem proti Božímu daru stvoření. Nepečovat o stvoření je jako redukovat ho na modlu a odtrhnout ho od stvořitelského daru, dodal papež.

V tomto smyslu je péče o náš společný domov již jeho evangelizací. Papež zdůraznil naléhavost kroků v tomto ohledu v zájmu budoucích generací.

Celý text papežova setkání s maltskými jezuity je zveřejněn v časopise "La Civiltà Cattolica".

Přeložil: Petr Vacík