V homilii k Jubileu nemocných a zdravotníků, které se konalo o víkendu 5. a 6. dubna ve Vatikánu, papež František říká, že „nemocniční lůžko se může stát svatým místem, kde láska spaluje lhostejnost a vděčnost živí naději“.
Ve své homilii k Jubileu nemocných a zdravotníků, se papež František inspiroval prorokem Izaiášem. Ve svém kázání, které během bohoslužby přečetl arcibiskup Rino Fisichella, Svatý otec vyzval věřící, aby se zamysleli nad situací Izraelitů ve vyhnanství: „Zdálo se, že je vše ztraceno. Nicméně právě v okamžiku jejich zkoušky se zrodil nový národ."
Papež František přirovnal tuto zkušenost k ženě z dnešního evangelia, která byla za své hříchy odsouzena a ostrakizována. Její žalobci, připravení hodit první kámen, byli zastaveni tichou autoritou Ježíše, který jí řekl: „Jdi si svou cestou. Jsi svobodná. Jsi spasena.“
Při srovnání těchto příběhů papež František říká, že Bůh nečeká, až bude náš život dokonalý, aby do něj mohl zasáhnout. Spíše vstupuje do našich ran, neklepe na naše dveře navzdory našemu utrpení, ale právě kvůli němu.
Když se pak obrátil k nemocným a všem, kdo jim pomáhají, uznal, že nemoci mohou přinášet hluboké utrpení. „Můžeme se kvůli ní cítit jako lidé ve vyhnanství... nebo jako žena v evangeliu,“ řekl. Ale mohou být také místem setkání, „školou“, ve které se učíme milovat a být milováni s pokorou a milostí.
Papež František se dále zamýšlel i nad svou vlastní nemocí a následnou závislostí na druhých a popsal ji nikoli jako břemeno, ale jako lekci důvěry, vděčnosti a naděje. „Neodstrkujme se. Dovolme si být milováni“. Poté se obrátil na zdravotníky, poděkoval jim za jejich práci a povzbudil je, aby každého pacienta přijímali jako příležitost k obnově smyslu pro lidskost. „Lůžko nemocného se může stát svatým místem, kde láska spaluje lhostejnost a vděčnost živí naději.
Na závěr homile papež František citoval slova svého předchůdce Benedikta XVI., který církvi připomněl, že „pravá míra lidskosti se určuje ve vztahu k utrpení“. Varoval, že společnost, která se obrací zády ke slabým, se stává krutou a nelidskou.
Nakonec Svatý otec vyzval všechny přítomné, aby odolali pokušení marginalizovat a zapomínat na ty, kteří jsou staří, nemocní nebo je tíží životní těžkosti. „Nevyhánějme utrpení ze svého okolí,“ řekl. „Nevylučujme ty, kteří jsou křehcí. Místo toho musíme dovolit, aby Boží láska - vlitá do našich srdcí - proměnila i utrpení v prostor společenství a růstu"
Zdroj: Vatican News, anglická sekce