Papež František dnes, v sobotu 13. května, přijal ve vatikánské aule Pavla VI. členky Světové unie katolických ženských organizací, které byly jmenovány jako delegátky na generální shromáždění, jež se koná příští týden v Assisi. V promluvě papež připomněl dnešní památku Panny Marie Fatimské a označil ji za smutný den, neboť Portugalsko, dějiště fatimského mariánského zjevení, se přiřadilo k zemím, jež legalizovaly eutanazii.
Světová unie katolických ženských organizací (WUCWO) je laické duchovní společenství založené v roce 1910 se sídlem v Římě, jemuž od roku 2013 předsedá argentinská socioložka a řeholnice María Lía Zervino. Papež František ji 13. července 2022 jmenoval jednou ze tří žen v dikasteriu pro biskupy, vedle Raffaelly Petriniové a Yvonne Reungoatové, a dnes jí i stovkám dalších žen, přítomných v aule Pavla VI., naznačil budoucí směřování jejich organizace.
„Dnes je naléhavě třeba najít ve světě mír, který začíná především v srdci, v nemocném srdci, rozpolceném nenávistí a záští. Kromě míru je ohrožena i antropologická identita žen, které jsou využívány jako nástroje, jako předmět politických sporů a kulturních ideologií, které ignorují krásu, s níž byly stvořeny. Je třeba více ocenit ženskou schopnost vztahů a sebedarování a je třeba, aby muži lépe pochopili bohatství vzájemnosti, které od žen dostávají, a obnovili tak ty antropologické prvky, které charakterizují lidskou identitu a s ní i identitu žen a jejich roli v rodině a společnosti, kde nikdy nepřestanou být tlukoucím srdcem. A chceme-li vědět, čím je lidstvo bez ženy, čím je muž bez ženy, máme to na první stránce Bible: osamělostí. Muž bez ženy je sám. Lidstvo bez ženy je osamělé. Kultura bez ženy je osamělá. Kde není žena, tam je osamělost, vyprahlá osamělost, která plodí smutek a všelijaké škody pro lidstvo. Kde není žena, tam je samota."
„Tento dar a tento úkol máte i vy jako ženy, a to v každé oblasti, v níž jste přítomny, s vědomím, že bez vás jsou tyto oblasti osamocené. Pro člověka není dobré být sám, proto žena, Maria, vás učí vytvářet život a vždy ho chránit, vztahovat se k druhým z něhy a soucitu a kombinovat tři jazyky: jazyk rozumu, srdce a rukou, které musí být koordinované. Co hlava myslí, to srdce cítí a ruce dělají; co srdce cítí, je v souladu s tím, co člověk myslí v hlavě a co dělají ruce; co dělají ruce, je v souladu s tím, co člověk cítí a co si myslí. Jak už jsem řekl při jiných příležitostech, věřím, že ženy mají tuto schopnost myslet, co cítí, cítit, co si myslí a dělají, a dělat, co cítí a myslí. Povzbuzuji vás, abyste tuto citlivost i nadále nabízely ve službě druhým."
„V tomto kontextu poznamenaném slabostí si musíme položit otázku: Co učinilo Marii silnou? Co dávalo dětem, pastýřům sílu udělat to, co po nich žádala? Jaké tajemství proměnilo tyto křehké a malé děti v autentické svědky radosti z evangelia? Drahé sestry, tajemství veškerého učednictví a připravenosti na misii spočívá v pěstování tohoto vnitřního spojení s „něžným přítelem duše“, které nás vždy provází: láska k Bohu a setrvávání ve spojení s ním, jako ratolesti s vinným kmenem (srov. Jan 15,1-11), abyste prožívaly, tak jako Maria, plnost svého ženství s vědomím, že se cítíte protagonistkami Božího spásného díla“.
To však samo o sobě nestačí, doplnil Svatý otec, neboť toto vnitřní spojení s Ježíšem se musí projevit i navenek: tím, že zůstanu ve společenství s církví, se svou (řeholní) rodinou nebo se svou organizací, které mi pomáhají dozrávat ve víře. To je také podstata synodality, v níž se učíme integrovat rozdíly a pracovat v církevní harmonii, uzavřel papež při setkání s delegátkami Světové unie katolických ženských organizací, které zastupují zhruba osm milionů katolických žen sdružených ve stovce různých organizací.