Papež: lidskou destruktivitu je třeba léčit a vymýtit u kořene

V poselství Institutu psychologie Papežské gregoriánské univerzity u příležitosti 50. výročí jeho založení František analyzuje současnost a dění na Ukrajině. Je nutné říci ne zlu, pomáhat těm, jejichž důstojnost je urážena, a podporovat lidskou osobu.

Tváří v tvář hluboké antropologické krizi a krizi smyslu, kterou svět prochází, "má církev povinnost vhodně a účinně reagovat". To napsal papež ve svém poselství zaslaném Institutu psychologie Papežské gregoriánské univerzity, který v rámci mezinárodní a mezioborové konference "Adame, kde jsi? Antropologická otázka dnes" slaví 50. výročí svého založení. Cílem akce je analyzovat, jak dnešní výzvy - včetně globalizace, nových technologií, ekologické krize a posthumanismu - ovlivňují lidskou osobu a její transcendentní důstojnost a zda na ně církev dokáže tvořivě a s ohledem na budoucnost reagovat. To vše z psychologického, filozofického, teologického a sociologického hlediska.

Válka, ten nejhorší důsledek lidské destruktivity

Při analýze současnosti František ve svém poselství naráží na dění na Ukrajině a definuje "nesmírnou tragédii války, která se odehrává před našima očima,” "nejhorší důsledek lidské destruktivity, jak individuální, tak systémové, která není brána dostatečně vážně a není náležitě léčena a odstraňována u svých kořenů". Potvrzuje, že je třeba "naučit se říkat ne zlu", "pozvednout ty, kdo jsou zranění nebo uražení ve své důstojnosti" a "formovat lidi, kteří jsou schopni zase utvářet formátory s pevnou antropologickou přípravou". Proto církev od institutu nadále očekává "kvalitní službu založenou na poznatcích psychologie s přispěním teologie a filozofie". "Vaše poslání slouží podpoře (důstojnosti, pozn. red.) lidské osoby a pokračujícímu procesu evangelizace," dodal papež, "který se uskutečňuje tím, že se do konkrétní lidské existence převádí nejvyšší dar vykoupení, který uskutečnil Pán Ježíš Kristus.

Interdisciplinární přístup v pastorační péči o věřící

František ve svém poselství připomíná, že Institut psychologie se zrodil na vlně církevního aggiornamenta iniciovaného Druhým vatikánským koncilem, který v Gaudium et spes vybídl, aby se v pastoraci využívaly "nejen principy teologie, ale také objevy profánních věd, především psychologie a sociologie, aby byli věřící vedeni k čistšímu a zralejšímu životu z víry". Ve své padesátileté historii, pokračuje papež, institut "odvážně prosazoval interdisciplinární přístup v pastoraci věřících, a to jak v oblasti výzkumu a četnými publikacemi, tak v pastorační a formační praxi". A "podle ignaciánského principu cura personalis" připravil "odborníky schopné integrovat spiritualitu a psychologii do apoštolských a vzdělávacích aktivit v různých geografických a kulturních kontextech církve". Více než půl tisíce mužů a žen z různých kultur na různých kontinentech dalo ve spolupráci s Institutem vzniknout přibližně patnácti specializovaným formátorským centrům v různých oblastech Afriky, Latinské Ameriky, Asie a Evropy.

Ve službě církve, která je na cestě

Konference, kterou Institut psychologie slaví půlstoletí své činnosti, si klade za cíl navázat na dědictví minulosti a čelit výzvám budoucnosti, zdůraznil František a poukázal na to, že zvolené téma "v současné situaci světa rezonuje s velkou silou, klade nám otázky, otřásá námi a vyzývá nás k vážnému zpytování svědomí a k obrácení". Nakonec papež vyjádřil naději, že "oslavy 50. výročí založení Institutu psychologie na Gregorianě obnoví "závazek k výzkumu, výuce a péči o lidi", aby učitelé a studenti byli "ve službě církve a vycházeli vstříc existenciálním periferiím dnešních mužů a žen, v rozmanitosti jejich kultur, ale sjednocených potřebou podpory a podnětů, aby mohli čelit těžkostem a výzvám života".

Institut psychologie Papežské gregoriánské univerzity

Cílem Institutu psychologie na Gregorianě, založeného v roce 1971, je připravovat odborníky, kteří integrují duchovní a psychologický rozměr do apoštolské a výchovné činnosti, jež jim bude svěřena v jejich vlastním geografickém a kulturním kontextu. V současné době pracuje přibližně 600 jejích absolventů jako školitelé a pedagogové a na dalších odpovědných pozicích po celém světě. V reakci na výzvu II. vatikánského koncilu, aby se k očišťování a zrání života z víry využívaly vědy, "především psychologie a sociologie"," chce institut nabídnout takový pohled na člověka, který s ohledem na křesťanské hodnoty a význam podvědomých motivací představuje pevný základ pro úkol pomáhat druhým růst v jejich povolání.

(pb)