Papež Kubáncům: Při utváření budoucnosti národa hleďte ke křesťanským kořenům

Papež František v listě u příležitosti 25. výročí návštěvy Jana Pavla II. v této karibské zemi vyzývá Kubánce, aby společně ve víře utvářeli stále důstojnější a svobodnější budoucnost.

Kéž vzpomínka na návštěvu Jana Pavla II. na Kubě před 25 lety, ve dnech 21.- 25. ledna 1998, dodá "nový impuls k pokračování v utváření budoucnosti tohoto národa s nadějí a odhodláním". Takto František zdraví kardinála Juana de la Caridad Garcíu Rodrígueze, arcibiskupa San Cristóbal de La Habana, kubánské biskupy a všechny věřící prostřednictvím listu, který na Kubu přivezl kardinál Beniamino Stella, jenž byl na návštěvě této země. Během Wojtylovy apoštolské cesty zde byl apoštolským nunciem, a proto, jak píše papež, "privilegovaným svědkem této události".

Svědectví o práci a oběti

František připomíná jednu z výzev Jana Pavla II., kterou adresoval mladým Kubáncům, dne 23. ledna 1998: "Čelte velkým výzvám přítomnosti se silou a umírněností, se spravedlností a rozvahou, vraťte se ke svým kubánským a křesťanským kořenům a udělejte vše pro to, abyste budovali budoucnost, která bude stále důstojnější a stále svobodnější! Nezapomínejte, že součástí svobody je i odpovědnost. Kromě toho je člověk definován především svou odpovědností vůči ostatním a před dějinami". Z toho vyplývá výzva k návratu ke "kubánským a křesťanským kořenům", tedy k identitě, která "vytvářela a vytváří život". "Tyto kořeny," píše se v listě, "byly posíleny tím, že jsme mohli vidět, jak rostou a vzkvétají ve svědectví tolika z vás, kteří denně pracujete a obětujete se pro druhé, nejen pro své rodiny, ale také pro své sousedy a přátele, pro všechny lidi a zvláště pro ty nejpotřebnější".

Výzva k zakořenění v dobrotě

Papež je proto vděčný za tento příklad spolupráce a vzájemné pomoci, která prozrazuje "otevřeného, vstřícného a podpůrného" ducha. Výzva zní: "Kráčejte společně v naději a vězte, že vždy, a zvláště uprostřed protivenství a utrpení, vás Ježíš a jeho Matka provázejí, pomáhají vám nést váš kříž a utěšují vás radostí ze vzkříšení." V závěru cituje Božího služebníka Felixe Varelu Moralese, kubánského kněze a filozofa, a jeho svědectví o "potřebě zakořenit v dobru a o plodnosti tohoto úsilí: jakmile je strom zakořeněn, brzy rozšíří své větve a ctnost spočine v jeho stínu". Z toho plyne papežova výzva Kubáncům, aby "odvážně a zodpovědně zapustili kořeny a nadále přinášeli plody, sjednoceni ve víře, naději a lásce".