"Povolání: milost a poslání" je téma papežova poselství ke Světovému dni modliteb za povolání, které bylo zveřejněno 26. dubna a připadá na nadcházející čtvrtou neděli velikonoční, 30. dubna. František v něm připomíná překvapivou genezi svého vlastního povolání a zároveň cituje dramatická slova svatého Pavla: Běda mi, kdybych nehlásal evangelium! Plné znění poselství papeže Františka je k dispozici v příloze.
V úvodu František nastiňuje nejzazší horizont každého povolání. Bůh Otec si nás ještě před založením světa vyvolil, abychom před ním byli svatí a neposkvrnění, abychom byli jeho adoptivními dětmi. Toto povolání je vepsáno do našeho nitra, ukazuje nám cestu ke štěstí a prostřednictvím Ducha svatého se v nás projevuje různými způsoby, někdy zcela nečekanými. "Tak tomu bylo i v mém případě," vzpomíná František, "21. září 1953, kdy jsem při cestě na každoroční studentský festival pocítil potřebu vstoupit do kostela a jít ke zpovědi. Ten den změnil můj život a zanechal v něm stopu, která trvá dodnes".
Papež dodává, že Boží volání nás oslovuje postupně, na cestě a různými způsoby: při setkání s nouzí druhých, během modlitby, díky jasnému svědectví evangelia, při četbě, která otevírá naši mysl, když nasloucháme Božímu slovu a víme, že je adresováno nám, ve slovech bratra nebo sestry, kteří nás doprovázejí, v době nemoci nebo ztráty..... Představivost Boha, který nás volá, je nevyčerpatelná," ujišťuje nás František. Zároveň dodává, že povolání je dynamický vztah mezi Bohem a lidským srdcem. Dar povolání je jako zrno zaseté do půdy našeho života, které nás otevírá Bohu a druhým, abychom se podělili o nalezený poklad. Povolání vždy zahrnuje poslání; neexistuje povolání bez poslání. Je to zkušenost, kterou nelze umlčet. "Běda mi, kdybych nehlásal evangelium!" - říká svatý Pavel. Na druhé straně píše svatý Jan: “O tom, co , vlastníma očima viděli, čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života, které se stalo tělem, svědčíme a zvěstujeme, aby naše radost byla úplná" (srov. 1 Jan 1,1-4).
V letošním poselství ke Světovému dni modliteb za povolání se papež zmiňuje také o rozmanitosti povolání a poslání v církvi, které mají tvořit jednu velkou symfonii. Přiznává, že se těší na Světový den mládeže v Lisabonu. S odkazem na jeho motto vyjadřuje naději, že každý účastník této akce se bude cítit povolán a stejně jako Maria vstane a spěšně se vydá za svým vlastním posláním.