Papež ke kněžským formátorům: Jasná nauka, avšak nikoli hotové odpovědi

Při čtvrteční audienci pro skupinu rektorů a formátorů kněžských seminářů z Latinské Ameriky papež odložil své připravené poznámky a hovořil bez obalu o tématech, která jsou mu podle jeho slov blízká.

Nejprve papež odsoudil průměrnost, pramenící z chybějící blízkosti k Bohu, jako stav „horší než smrtelný hřích“: „Kněz, který se nemodlí, skončí v odpadkovém koši“, poznamenal. „Možná vydrží až do stáří, ale bude jen průměrný“. Kromě blízkosti Bohu a lidem František kněžím doporučil, aby byli blízko svému biskupovi. „Je pravda, že někdy jsou biskupové, chraň Bůh...“, podotkl, zároveň však vyzdvihl, že není církve bez biskupa. „Buď půjdeš za svým biskupem jako muž, nebo požádáš Pána, aby problém vyřešil“. V žádném případě by se biskup neměl navštěvovat proto, aby se mu kněz podbízel, například kvůli lepšímu postu. Jde o to být mu nablízku nebo ho alespoň respektovat.

Totéž platí pro jednání s ostatními kněžími. František opět kritizoval vzájemné pomlouvání: „Jste muži, chovejte se jako muži, nebuďte, prosím, pomlouvačné drbny“. Kromě toho zdůraznil, že duchovní nesmí zapomínat, odkud pocházejí. Seminaristé by se měli učit „milovat svou rodnou vesnici“: „Pamatuj, odkud pocházíš, že jsi byl vzat ze stádce. Nezapomínejte na své spolupracovníky“, řekl papež.

Poté vyzval formátory, aby seminaristy doprovázeli v různých situacích – „s jasným učením“, ale bez „hotových odpovědí“. Přitom je podle něj třeba formovat kněze, „kteří jsou dobrými lidmi, schopnými milosrdenství a něhy, kteří dokáží pohladit a políbit dítě či starého člověka“. Naopak duchovní, kteří při zpovědi nedávají rozhřešení, František přirovnal ke zločincům.

Papež František také dlouze hovořil o nebezpečí rigidity v seminární formaci: „Za mých časů jsme byli všichni postaveni do řady a formace probíhala sériově. A kdo vydržel až do konce, byl vysvěcen, a ostatní odpadávali nebo odcházeli. Z této formace vycházeli vynikající, výborní kněží. Dnes to nefunguje, protože je jiná doba... jiný vstupní materiál, ale my jsme zde stále od toho, abychom mladé lidi formovali“.

Jak dodal, „jedno z nejvážnějších pokušení, kterým dnes církev čelí, je, když k vám lidé přicházejí s rigidními formačními schématy... Vznikly řeholní kongregace, které jsou katastrofou, které musely být postupně zavírány, kongregace rigidního 'ne, ne, ne, ne...'. V pozadí, za touto rigiditou, se skrývá skutečná zkaženost... Dnes jsou mladým hotové odpovědi k ničemu, musíme je doprovázet, samozřejmě s jasnou naukou, ale v různosti situací“.