Papež ke Katholikentagu: Jen společně můžeme jít kupředu

Papež František zaslal pozdravné poselství 102. Katholikentagu, který se koná od 25.-29. května v německém Stuttgartu. Odkazuje se v něm na motto tohoto setkání, sdílení života, a zdůrazňuje příklad, který pro dnešní dobu představuje svatý Martin, patron Stuttgartu.

Pozdravné poselství Svatého otce papeže Františka u příležitosti 102. ročníku Katholikentagu ve Stuttgartu, 25. - 29. května 2022

Drazí bratři a sestry

Srdečně zdravím všechny, kteří se sešli u příležitosti 102. Katholikentagu ve Stuttgartu, aby vzdali slávu Bohu a společně svědčili o radosti evangelia.

"Sdílení života." To je motto těchto dnů. Bůh je Stvořitel a autor veškerého života. Vdechl člověku svůj dech života. Mnohokrát a mnoha způsoby sdílí svůj božský život s lidmi a ve svém Synu Ježíši Kristu toto Boží "sdílení života" dosahuje svého nepřekonatelného vrcholu: sdílí náš pozemský život, aby nám umožnil účastnit se jeho božského života.

Sestupuje tak do nejhlubších hlubin našeho lidství. Jeho zvláštní láska patří chudým a trpícím, dokonce se s nimi ztotožňuje (srov. Mt 25). Proto v těchto dnech myslíme na lidi na Ukrajině a modlíme se za všechny, jejichž životy jsou ohroženy a zasaženy, za všechny, kdo touží po plnosti života, kterou může dát jen Pán. Modleme se za jeho pokoj!

Ježíš se s námi lidmi nejen o něco dělí, ale dává nám všechno: sám sebe. Dává za nás svůj život. "Miloval své, kteří byli na světě, a miloval je až do konce" (J 13,1). V souladu s tím jsme také pověřeni žít nejen pro sebe, ale dávat svůj život pro Boha a své bližní. Takové zasvěcení života může mít mnoho podob. Mám na mysli například matky nebo otce, kteří se plně věnují svým dětem, mnoho lidí, kteří nechávají svůj vlastní život stranou v církevní službě nebo v sociálních a charitativních profesích, aby sloužili a pomáhali druhým. Zejména v krizích naší doby můžeme díky Bohu zakusit, jak velká je ochota mnohých obětovat se pro druhé. Nikdo se nemůže zachránit sám. Všichni jsme na stejné lodi. Je proto nezbytné, abychom si uvědomili, že všichni jsme děti jednoho Otce, bratři a sestry, že všichni společně obýváme jeden dům, který nám byl svěřen, že jeden žije z druhého a že se nemůžeme vyhnout vzájemnému sdílení života. Jen společně můžeme pokročit. Pokud každý dává, co může, život každého z nás bude bohatší a krásnější! To, co nám Bůh dává, nám vždy dává, abychom se o to podělili s ostatními a učinili to pro ně plodným.

Svatý Martin, patron diecéze Rottenburg-Stuttgart, je pro nás v tomto ohledu zářným příkladem. Tím, že se s žebrákem podělil o svůj plášť, mu poskytl nejen život zachraňující teplo, ale také lidské uznání a ocenění. Všichni, kdo neseme jméno Ježíše Krista, jsme povoláni následovat příklad světce a sdílet své zdroje a možnosti s těmi, kdo potřebují pomoc. Bděle kráčejme životem a rychle uvidíme, kde je nás zapotřebí.

Na závěr bych se rád zmínil o dalším aspektu sdílení: Nejde jen o to, že každý - i ten nejchudší - má co dát druhým. Je také pravda, že každému - i tomu nejbohatšímu - něco chybí, a proto potřebuje dary svých bližních. Přijmout něco od druhých je někdy těžší než něco dát, protože to znamená přiznat si vlastní nedokonalost. Petr se musel s jistými obtížemi naučit přijímat službu svého Mistra při mytí nohou. Prosme také o pokoru, abychom dokázali od druhých něco přijmout.

Panna Maria je příkladem tohoto pokorného postoje k Bohu, který od něho očekává všechno a je předpokladem toho, aby nás mohl obdarovat svými dary. Uprostřed apoštolů prosí o Ducha svatého a očekává ho a také dnes po našem boku a s námi prosí o tento dar všech darů.

V tomto smyslu vás v těchto dnech zvláště zahrnuji do svých modliteb. Nezapomeňte se prosím modlit i za mě! Ze srdce vám všem přeji krásný Katholikentag.

Z Vatikánu, 20. května 2022

František

Přeložil Petr Vacík