Papež: Každodenní ekumenismus považuji za zásadní součást magisteria

Deník Svatého stolce, L´Osservatore Romano, otiskl předmluvu papeže Františka ke knize jednoho ze svých přispěvatelů – pastora argentinské presbyteriánské církve, Marcela Figueroa, který je vůbec prvním protestantem, jenž píše do tohoto vatikánského listu.

Svazek pod názvem „Smířená různost – protestant v papežových novinách“ («Le diversità riconciliate. Un protestante nel giornale del Papa», 368 stran, euro 17), který shromažďuje jeho dosavadní články v deníku Svatého stolce, vydalo Vatikánské nakladatelství. Figueroa, který již několik desetiletí patří k osobním papežovým přátelům, se v nich věnuje řadě témat, avšak zejména ekumenické cestě církví.

Překlad papežovy předmluvy přinášíme v plném znění:

„S velkou radostí jsem obdržel toto literární dílo, které se na první pohled jeví jako kniha o dialogu mezi náboženstvími, avšak při bližší četbě odkrývá takříkajíc ekumenickou pouť – ryzí, osobní a především duchovní. Potěšil mne výraz, který presbyterián Marcelo Figueroa užil, když mi předložil náčrt svého díla: „Napsal jsem je ze svých útrob!“. Jak je na této knize patrné, po léta jsme ekumenismus označovali různými přídatky jako ekumenismus lásky, naděje, milosrdenství, solidarity, pokoje. Sám jsem razil velice silné vyjádření o „ekumenismu krve“, ve snaze povzbudit skutečnosti, které nás spojují, počínaje otevřenými žilami mnoha bratrů a samotného vtěleného Slova, které trpí a modlí se za jednotu (Jan 17,1).

Přemýšlím o „útrobním ekumenismu“ jako o definici, jíž by se mohl vyznačovat způsob, jakým chápeme lidské bratrství spojené s obrazem a podobou Boha, který nás všechny ze srdce miloval, s vedením jeho Ducha, tělem jeho Syna a stylem, jakým otec miluje své děti, tedy „z hloubi útrob“. V knize se vypráví o různých přístavech, jimiž vedla má cesta směřující k ekumenismu, který se snaží řídit plavbu v otevřeném moři veškerého lidství, s jeho reálnými problémy, obavami a nejvíce transcendentním hledáním. Toto vše je skutečně silně obsaženo v mých encyklikách Laudato si´a Fratelli tutti, které jsou obě ekumenické!

Toto dílo v sobě též nese dobrou příchuť člověka poučeného o nebeském Království, který dokáže vynášet věci nové i staré (srov. Mt 13,52). Evangelického presbytera Marcela Figueroa znám již více než dvacet let a mohu svědčit o jeho ryzím úsilí o pravý ekumenický dialog a setkávání, v jehož rámci jsme sdíleli bratrské, velmi obohacující přátelství a dokonce – ještě spolu s rabínem Abrahamem Skorkou – jeden televizní program v buenosaireské televizi, nazvaný „Bible v účinném dialogu“ (Biblia, dialogo vigente).

Nelze ponechat bez povšimnutí, že tento protestantský biblista nám v tomto svazku předkládá výběr ze stovky článků, které za posledních šest let publikoval v deníku L´Osservatore Romano. Naplňuje mne radostí, že tento historický fakt a skutečná ekumenická otevřenost vatikánského listu nastaly za mého pontifikátu! Marcelovy články pokaždé pozorně čtu a budu je číst i nadále, protože mi pomáhají v pohledu na dosud vykonanou ekumenickou pouť a na cestu, kterou ještě máme urazit, ze zorného úhlu bratra, který se snaží vykládat můj pontifikát v ekumenickém klíči.

Raduji se z tohoto pohledu na ekumenismus, který mi tento bratr poskytuje, a rád bych připomněl, že se jedná o pojetí, které je ukotveno v základech mého pontifikátu, neboť je způsobem, jak se snažit být jedinou církví, založenou v Kristu, a tímto počínaje se v každém vyjádření víry jakoby odvíjí cesta, kterou společně utváříme v modlitbě, skutcích lásky a svědectví před Božím zrakem.

Považuji za zásadní součást papežského magisteria tento každodenní rozměr ekumenismu, který se drží trasy zahájené druhým Vatikánským koncilem, vychází z apoštolského biblického svědectví a byl velice obohacen mými předchůdci jejich podněty k dialogu a ekumenickým snahám.

Dovoluji si vřele doporučit tuto knihu, nazvanou „Smířená různost – protestant v papežových novinách“ a doprovodit ji svým požehnáním. Kéž si Pán poslouží touto smířenou růzností, aby ozářil dychtivý pohled, rozšířil duchovní obzory nehledě na příslušnost k víře a obemknul neklidná srdce směřující k Bohu, který je se všemi a nade všemi v jediném společném domově!“

Přeložila Jana Gruberová