Papež k pravoslavným kněžím: Jednota je dar, harmonie, cesta, poslání

Papež František dnes přijal skupinu mladých kněží a mnichů z východních pravoslavných církví, kteří již podruhé přijeli na týdenní studijní návštěvu do Vatikánu, aby se seznámili s různými dikasterii římské kurie, papežskými univerzitami či kolejemi. První obdobný poznávací pobyt se uskutečnil před dvěma lety.

Fotogalerie

5

Osmnáct mnichů a kněží vyslaných příslušnými pravoslavnými církvemi (koptskou, arménskou apoštolskou, syrskou, etiopskou, eritrejskou a syro-malankarskou) přijelo na pozvání Papežské rady pro jednotu křesťanů z Egypta, Arménie, Libanonu, Sýrie, Indie, Etiopie a Eritreje.

„Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!“, přivítal je papež František slovy svatého Pavla a v souvislosti s nadcházejícím svátkem Letnic jim předložil čtvero zamyšlení o kýžené plné jednotě.

„Jednota je dar, oheň, který přichází shůry. Samozřejmě se musíme bez únavy modlit, pracovat, vést dialog, připravovat se, abychom tuto mimořádnou milost mohli přijmout. Dosažení jednoty však není v první řadě plodem země, nýbrž nebe; není v první řadě výsledkem naší angažovanosti, našeho úsilí a našich dohod, nýbrž působením Ducha svatého, jemuž musíme s důvěrou otevřít svá srdce, aby nás vedl po cestách plného společenství. Jednota je milost, jednota je dar“.

Letnice nás dále učí, že jednota je harmonie, pokračoval papež František. Vaše delegace složená z církví různých tradic ve společenství víry a svátostí tuto skutečnost dobře ilustruje. Jednota není uniformita, ani plod kompromisu či křehké diplomatické rovnováhy. Jednota je harmonie v rozmanitosti charismat, která se probouzí v Duchu. Duch totiž rád vzbuzuje jak mnohost, tak jednotu, jako o Letnicích, kdy se různé jazyky nezměnily v jeden jediný, ale byly vstřebány ve své mnohosti. Harmonie je cestou Ducha, neboť On sám, jak říká svatý Basil Veliký, je harmonie.

„Třetím učením Letnic je skutečnost, že jednota je cesta. Není to projekt, který by se měl sepsat, plán, který by se studoval u psacího stolu, neuskutečňuje se v nehybnosti, ale v pohybu, v nové dynamice, kterou Duch od Letnic předává učedníkům. Vzniká za pochodu: roste sdílením, krok za krokem, společnou ochotou přijímat radosti a námahy cesty, překvapení, která se na ní objevují. Jak píše svatý Pavel Galatským, jsme povinni jednat podle Ducha (srov. Gal 5,16.25). Nebo, jak říká svatý Irenej, kterého jsem nedávno prohlásil učitelem jednoty, církev je tôn adelphôn synodia, což je výraz, který lze přeložit jako »karavana bratrů«. V této karavaně roste a zraje jednota, která, podle Božího stylu, nepřichází jako náhlý a nápadný zázrak, ale jako trpělivé a vytrvalé sdílení společné cesty“.

A konečně papež zmínil poslední aspekt, a sice provázanost jednoty s hlásáním.

„O Letnicích se zrodila misionářská církve. A svět i dnes, byť nevědomky, čeká na poznání evangelia lásky, svobody a pokoje, které jsme povoláni dosvědčovat společně, nikoli jeden proti druhému anebo vzdáleni jeden od druhého. V této souvislosti jsem vděčný za společné svědectví vašich církví a mám na mysli především ty, které svou víru v Krista zpečetily krví – a je jich mnoho. Děkuji za veškerou tuto setbu lásky a naděje, kterou jste ve jménu Zmrtvýchvstalého Ukřižovaného rozeseli v různých oblastech, jež jsou bohužel stále poznamenány násilím a konflikty, na které se příliš často zapomíná“.

Kéž je nám Kristův kříž kompasem, který nás vede na cestě k plné jednotě, znělo závěrečné papežovo přání: Vždyť právě na tomto dřevě nás Kristus smířil a shromáždil všechny v jeden lid.