Papež k diplomatům: Cestou k míru je respekt ke každému lidskému životu

Důrazné varování před globálním konfliktem zaznělo v papežově promluvě při tradičním novoročním setkání s diplomatickým sborem akreditovaným při Svatém stolci. František pranýřoval rovněž fenomén náhradního mateřství, genderovou ideologii, antisemitismus a pronásledování křesťanů. Vybízel k budování míru prostřednictvím dialogu a vzdělání.

Papež František připomněl slova, jimiž Pius XII. o vánocích 1944 vyzýval k obnově na sklonku II. světové války a dodal, že nyní, o 80 let později, svět zažívá eskalaci mnoha konfliktů, a sílí hrozba, že to, co opakovaně nazýval fragmentarizovanou třetí světovou válkou přeroste “ve skutečný a plnohodnotný globální konflikt.” Svatý otec proto vyzval diplomaty k vážnému zamyšlení nad mírem, který je neustále ohrožován, a zdůraznil prorocký úkol Svatého stolce apelovat na svědomí. 

Dva státy dva národy pro Svatou zemi a zrušení sankcí pro Sýrii

Papež obrátil pozornost k tragickým událostem posledních měsíců ve Svaté zemi. Znovu vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích, k příměří na všech frontách, včetně jižního Libanonu, k umožnění humanitární pomoci palestinskému lidu a k podniknutí skutečných kroků k realizaci tzv. dvoustátního řešení. Papež poukázal na to, jak silně současné boje ovlivňují celý Blízký východ.

"Probíhající konflikt v Gaze dále destabilizuje tento křehký region, který je plný napětí. Nezapomínejme zejména na syrský lid, který žije v ekonomicky a politicky nestabilní situaci, kterou ještě zhoršilo únorové zemětřesení. Kéž mezinárodní společenství povzbudí zúčastněné strany ke konstruktivnímu a serióznímu dialogu a k hledání nových řešení, aby syrský lid již nemusel trpět mezinárodními sankcemi,” řekl František. Připomněl složitou sociální a ekonomickou situací v Libanonu, který hostí miliony uprchlíků ze sousední Sýrie, a vyjádřil naději, že institucionální patová situace, která jej ještě více sráží na kolena, bude vyřešena a že země cedrů bude mít brzy prezidenta.

Papež rovněž upozornil na tragédie, které prožívá obyvatelstvo Myanmaru. Obrátil pozornost k situaci na Kavkaze, vyzval k podpisu mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a k tomu, aby se uprchlíci z Náhorního Karabachu mohli bezpečně vrátit do svých domovů a zároveň vybídl k respektování bohoslužebných míst všech tamních náboženství. 

Apel na mír pro Ukrajinu a další národy sužované válkou

V novoročním projevu k velvyslancům nemohla chybět zmínka o válkou zmítané Ukrajině. František konstatoval, že po téměř dvou letech války vedené Ruskou federací proti Ukrajině se zatím nepodařilo najít místo v myslích a srdcích tolik žádoucímu míru. Dodal, že konflikt, který se ke škodě milionů lidí stává stále zuřivějším, nelze nechat prodlužovat, ale je třeba tuto probíhající tragédii ukončit jednáním respektujícím mezinárodní právo. 

Svatý otec nezapomněl ani na utrpení desítek afrických národů. Hovořil mimo jiné o obyvatelích Súdánu, Kamerunu, Mosambiku, Demokratické republiky Kongo nebo Etiopie. Přestože uznal, že v Americe v současné době neprobíhají žádné otevřené války, poukázal na silné vnitřní i vnější napětí v mnoha tamních zemích. Zvláštní bolest vyjádřil nad situací v Nikaragui, kde podle pontifikátu místní církev mimořádně trpí.

Útoky na civilisty jsou válečným zločinem, kterému je nutné zabránit

Papež zdůraznil, že všechny tyto tragédie a těžkosti se týkají skutečných lidí - mužů, žen, otců, matek, dětí. Ti všichni zažívají fyzickou bolest, hlad, nespravedlnost, což má dalekosáhlé důsledky. "V kontextu, v němž se - jak se zdá - přestává respektovat rozdíl mezi vojenskými a civilními cíli, neexistuje konflikt, který by nějakým způsobem nevedl také k útokům na civilisty. Události na Ukrajině a v Gaze jsou toho zřejmým důkazem. Nesmíme zapomínat, že závažná porušení mezinárodního humanitárního práva jsou válečnými zločiny a že nestačí je odhalovat, ale je třeba jim předcházet,” upozornil Svatý otec. V tomto ohledu je tedy zapotřebí většího nasazení mezinárodního společenství při zajišťování a uplatňování humanitárního práva, které se jeví jako jediný způsob, jak chránit lidskou důstojnost v situacích válečného střetu.

Pracovat na odstranění příčin konfliktů

S poukazem na rozmanitost krizí, které jsou ve světě přítomny, František zdůraznil, že je třeba odstranit základní příčiny válek: nespravedlnost, chudobu, klimatické změny, které k nim vedou, zachovat úctu k lidské důstojnosti všech lidí a možnost důstojného života v jejich vlasti i v oblastech, kam migrují. "Opakuji návrh na vytvoření Globálního fondu, který by konečně vymýtil hlad a podpořil udržitelný rozvoj celé planety," dodal Svatý otec.

Cesta k míru vyžaduje respektování lidských práv bez ideologických kolonizací

A co papež konkrétně navrhl jako předpoklady k budoucnosti v míru? Na prvním místě zachovávání úcty ke každému lidskému životu. František proto odsoudil jakoukoli praxi, která usiluje o zabíjení nebo obchodování s již počatým člověkem. "S lítostí musím konstatovat, že zejména na Západě se trvale šíří kultura smrti, která ve jménu předstíraného soucitu odmítá děti, staré a nemocné lidi," řekl Svatý otec.

"Cesta k míru vyžaduje respekt k lidským právům podle jednoduché, ale jasné formulace Všeobecné deklarace lidských práv, jejíž 75. výročí jsme nedávno oslavili. Jedná se o poměrně samozřejmé a všeobecně přijímané zásady. V posledních desetiletích bohužel pokusy o zavádění nových práv, která nejsou zcela v souladu s těmi původně definovanými a nejsou vždy přijatelná, daly vzniknout ideologickým kolonizacím, mezi nimiž je na prvním místě genderová ideologie, která je nesmírně nebezpečná, protože odstraňuje rozdíly pod záminkou, že všichni jsou si rovni,” upozornil papež. Jak dodal, tyto ideologické kolonizace způsobují rány a rozdělení mezi státy, místo aby podporovaly budování míru. Cesta k míru, zdůraznil František, nakonec vyžaduje politický a sociální dialog, stejně jako dialog mezi náboženstvími. Jde také o respektování náboženské svobody, která tak často zůstává v mnoha zemích světa ohrožena.

A konečně, cesta k míru vede přes vzdělání. Papež na tomto místě zdůraznil zejména výzvy, kterým čelíme v souvislosti s novými technologiemi, které mohou být užitečným nástrojem, ale pouze tehdy, respektují-li etické nároky.