Papež k dárcům vánoční výzdoby: Važme si chvil ticha a modlitby

Papež František dnes v aule Pavla VI. přijal delegace z italských obcí Sutrio a Rosello a z Guatemaly, dárce letošního vánočního stromu a betlémů. Papež vyzval k zamyšlení nad důležitostí ticha, které člověku pomáhá, aby se sblížil se s Bohem.

Fotogalerie

4

„Strom a betlém jsou dvě znamení, která stále fascinují malé i velké. Strom se svými světly nám připomíná Ježíše, který přichází, aby rozjasnil naši temnotu, naši existenci, často uzavřenou ve stínu hříchu, strachu a bolesti. A nabízí se další úvaha: stejně jako stromy, i lidé potřebují kořeny. Neboť jen ten, kdo je zakořeněn v dobré půdě, zůstává pevný, roste, "zraje", odolává větrům, které jím otřásají, a stává se opěrným bodem pro ty, kdo na něj hledí,“ řekl papež František poté, co pozdravil letošní dárce vánoční výzdoby a poděkoval jim.

„Bez pevných základů zůstává člověk vratký. Je důležité udržet si kořeny, a to jak v životě, tak ve víře. Apoštol Pavel nám v této souvislosti připomíná, v jakém základu máme ukotvit svůj život, abychom zůstali pevní: říká, že máme zůstat "zakořeněni v Ježíši Kristu" (Kol 2,7). To nám připomíná vánoční stromek: být zakořeněni v Ježíši Kristu.“

Papež František poté přešel k „jesličkám, jež vyprávějí o narození Božího Syna, který se stal člověkem, aby byl blízko každému z nás".

„Ve své chudobě nám betlém pomáhá znovu objevit skutečné bohatství Vánoc a očistit se od mnoha aspektů konzumních a komerčních Vánoc. Připomíná nám, jak je dobré, abychom si ve dnech, často zahlcených spěchem, vážili chvil ticha a modlitby. Ticho vybízí ke kontemplaci Dítěte Ježíše, pomáhá nám sblížit se s Bohem, s křehkou prostotou malého novorozence (…). Kořeny a kontemplace: strom nás učí o kořenech, betlém nás zve ke kontemplaci“.

Nezapomínejte na tyto dva lidské a křesťanské postoje, vyzval papež a dodal:

„Chceme-li skutečně slavit Vánoce, objevme znovu skrze jesličky překvapení a úžas nad malostí, nad malostí Boha, který se činí malým, který se nenarodil v okázalosti, ale v chudobě chléva. Abychom se s Ním setkali, musíme k Němu dojít tam, kde je, musíme se snížit, zmenšit se, opustit všechnu marnost. Modlitba je nejlepší způsob, jak poděkovat za tento dar svobodné lásky, jak poděkovat Ježíši, který touží vstoupit do našich domovů a do našich srdcí. Ano, Bůh nás miluje natolik, že s námi sdílí naše lidství a naše životy. Nikdy nás nenechává samotné, je po našem boku za všech okolností, v radosti i ve smutku. I v těch nejhorších chvílích je tu s námi, protože On je Emanuel, Bůh s námi, světlo, které ozařuje temnotu, a něžná přítomnost, která nás doprovází na naší cestě.“