Osobnosti zakladatele moderní křesťanské archeologie věnuje papež František list adresovaný kardinálu Gianfrancovi Ravasimu u příležitosti zasedání Koordinační rady Papežských akademií. Giovanni Battista de Rossi se narodil 23. února 1822, právě před dvěma sty lety.
Letošní 25. veřejné zasedání Papežských akademií probíhá pod patronátem Papežské římské archeologické akademie a Papežské akademie Cultorum Martyrum. Jak připomíná papež ve svém listu, jeho vyvrcholením bývá každoročně udělení ceny za významné badatelské výkony. Vědecká rada akademií tentokrát udělila zlatou medaili pontifikátu výzkumnému projektu „The Machaerus Archeological Excavations“ vedenému maďarským profesorem Gyözöem Vörösem, jehož výsledky jsou shrnuty ve třech obsáhlých svazcích věnovaných jordánské pevnosti Macheront u Mrtvého moře. Dalšími dvěma vyznamenanými badateli, kteří obdrželi stříbrnou medaili pontifikátu, jsou Domenico Benoci za disertační práci věnovanou křesťanským nápisům v Kalixtových katakombách (Le iscrizioni cristiane dell´Area I di San Callisto) a Gabriele Castiglia za monografii o křesťanské topografii Toskánska (Topografia cristiana della Toscana centromeridionale).
Papež František v listu připomíná hlavní životní etapy a úspěchy Giovanniho Battisty de Rossiho, od jehož narození uběhne 23. února přesně 200 let. Cituje jeho současníka Theodora Mommsena, který o tomto italském archeologovi řekl, že „pozvedl tuto disciplínu z pouhé zábavy badatelů na skutečnou historickou vědu“. De Rossiho vědecký zápal našel podporu papeže Pia IX., který v roce 1852 založil Komisi pro posvátnou archeologii. Jak papež připomíná, římský archeolog si získal rovněž náklonnost Lva XIII., který jej v posledním období života hostil v apoštolském paláci v Castel Gandolfu.
Podpora Svatého stolce pro nový vědecký výzkum raně křesťanských dob se projevila také zakoupením pozemků nad nejvýznamnějšími katakombami. Mezi hlavní de Rossiho objevy patří nejstarší část katakomb sv. Kalixta, kde identifikoval kryptu papežů ze 3. století a kryptu sv. Cecilie. Na základě komparace písemných pramenů a archeologických nálezů objevil de Rossi mnoho hrobů římských mučedníků a ve spolupráci s dalšími badateli obnovoval jejich kult. Jak podotýká papež František ve svém listu, tento římský archeolog „položil základy životné disciplíny, která dokázala zachytit poselství křesťanských katakomb, chápaných jako místa prozatímního odpočinku, v očekávání na vzkříšení.“