Papež František: Víra ve vzkříšení nám pomáhá čelit smrti beze strachu

Svatému Josefu jako patronu dobré smrti věnoval papež František svou katechezi při generální audienci. V jeho slovech silně zaznívala ozvěna listu Benedikta XVI., ve kterém emeritní papež mluvil o temné bráně smrti a naději z víry v milosrdného Boha. František připomněl rovněž nepřípustnost eutanázie a vybízel, aby staří lidé nebyli izolováni, nýbrž s láskou doprovázeni.

Papež František se během své středeční katecheze na generální audienci zamýšlel nad zvláštní úctou, kterou věřící vždy chovali ke svatému Josefovi jako patronu dobré smrti – úctě zrozené z myšlenky, že zemřel s pomocí Panny Marie a Ježíše. 

Přes svatého Josefa k Marii a Ježíšovi

Papež František poznamenal, že papež Benedikt XV. před sto lety napsal, že „skrze Josefa přicházíme přímo k Marii a skrze Marii k původu veškeré svatosti, Ježíši“. Josef a Maria nám tedy pomáhají na cestě k Ježíši. V tomto ohledu Benedikt XV. podporoval pobožnosti na počest tohoto světce a doporučoval, že jelikož je považován za nejúčinnějšího ochránce umírajících, je úkolem pastýřů povzbuzovat zbožná společenství, která si kladou za cíl prosit sv. Josefa za umírající. Jsou to např. bratrstva „Dobré smrti“, „Odchodu svatého Josefa“ nebo modlitby „za umírající“. (Motu proprio Bonum sane, 25. července 1920).

Náš vztah ke smrti je o přítomnosti

Náš vztah ke smrti „nikdy není o minulosti, ale vždy o přítomnosti,“ řekl papež František a poznamenal, že někteří lidé si možná myslí, že tento jazyk a toto téma jsou „dědictvím minulosti“. Takzvaná kultura „dobré nálady“ se snaží odstranit realitu smrti, ale pandemie koronaviru na ni dramaticky upozornila, protože mnoho lidí umírá, aniž by jim blízcí mohli být nablízku, a to činí smrt "obtížnější přijmout a zpracovat."
Svatý otec zdůraznil, že i když se „všemi způsoby snažíme zahnat myšlenku na naši konečnou existenci, klameme víru, že můžeme odstranit sílu smrti a rozptýlit strach. Křesťanská víra, jak poznamenává, „není způsob, jak vymítit strach ze smrti, spíše nám pomáhá čelit mu“.

Čelit smrti skrze víru ve vzkříšení

Pouze skrze víru ve vzkříšení můžeme čelit propasti smrti, aniž bychom byli přemoženi strachem, říká papež, protože „pravé světlo, které osvěcuje tajemství smrti, pochází ze vzkříšení Krista“. Přemýšlení o smrti osvícené tajemstvím Krista nám v jistém smyslu pomáhá dívat se na veškerý život novýma očima.
Papež varoval před prázdným hromaděním majetku, pokud jednoho dne zemřeme. Spíše než shromažďovat majetek, musíme hromadit dobročinnost, schopnost sdílet, nezůstávat lhostejní k potřebám druhých.
Podle Svatého otce nám evangelium říká, že smrt přichází jako zloděj, i když se snažíme její příchod udržet pod kontrolou nebo ji plánujeme. Zůstává událostí, se kterou musíme počítat a před kterou se musíme rozhodnout.

"Jaký smysl má hádat se s bratrem, sestrou, přítelem, členem rodiny nebo bratrem či sestrou ve víře, když jednoho dne zemřeme? Jaký smysl má zlobit se, zlobit se na druhé? Tváří v tvář smrti mnoho věcí nabývá jiných rozměrů. Je dobré umírat smířený, bez zášti a výčitek! Rád bych řekl jednu pravdu: Všichni jsme na cestě k této bráně, všichni.“

Dvě úvahy pro křesťany

Pro křesťany papež navrhl dvě úvahy:
Za prvé: Smrti se nemůžeme vyhnout, a právě proto je nemorální úporná léčba, pokud jsme udělali všechno, co bylo v lidských silách, abychom nemocného vyléčili.
Druhá úvaha se týká kvality smrti samé, kvality bolesti a utrpení. Musíme být vděční za veškerou pomoc, kterou se medicína snaží poskytnout, aby takzvaná "paliativní péče" umožnila každému člověku, jehož život se schyluje k poslednímu úseku své cesty, prožít tuto chvíli co nejlidštějším způsobem.
Svatý otec zdůraznil, že „musíme doprovázet lidi ke smrti, ale nesmíme ji vyprovokovat nebo usnadňovat asistovanou sebevraždu,“ vyzval k upřednostnění práva na péči a léčbu pro všechny, zejména pro slabé, nejstarší a nemocné. Dále varoval před izolací a urychlováním umírání seniorů.
„Život je právo, ne smrt, kterou je třeba vítat, nikoli poskytovat,“ říká a dodává, že tento etický princip platí pro každého, nejen pro křesťany a věřící.

Na závěr papež prosil o přímluvu svatého Josefa, aby nám pomohl prožívat tajemství smrti co nejlépe, protože pro křesťana je „dobrá smrt prožitkem milosrdenství Boha, který se k nám přibližuje dokonce v poslední chvíli našeho života". Svou katechezi zakončil tím, že vyzval všechny přítomné, aby se modlili růženec za umírající a ty, kteří prožívají zármutek, protože v téže modlitbě se modlíme za Pannu Marii, aby nám byla nablízku „v hodinu naší smrti“.

Přeložila Tereza Myslilová