Papež František v Papui Nové Guineji

Nejdelší apoštolská cesta papeže Františka pokračovala o víkendu návštěvou Papuy-Nové Guineje. Do hlavního města Port Moresby, známého také jako Pom Town, dorazil z Džakarty v pátek večer, v 18.50 místního času. Po uvítacím ceremoniálu na letišti se odebral na nunciaturu, která sídlí v oblasti, kde kdysi vznikla první domorodá vesnice.

V sobotu měl papež František na programu setkání s vládou, představiteli občanské společnosti a diplomatickým sborem v APEC Haus. Odpoledne navštívil dívčí školu založenou Milosrdnými sestrami a setkal se s klérem a řeholníky z Papuy a Šalomounových ostrovů.

Svatý otec zahájil den mší svatou v kapli apoštolské nunciatury. Poté absolvoval zdvořilostní návštěvu generálního guvernéra Papuy-Nové Guineje Boba Bofenda Dadaeho. Z guvernérského paláce zamířil František do největšího kongresového centra v Port Moresby, APEC House, kde se konalo setkání s politiky, představiteli společnosti a diplomatickým sborem. Bob Bofend Dadae ve svém uvítacím projevu připomněl dvě návštěvy svatého Jana Pavla II. v Papui-Nové Guineji. S uznáním hovořil o spolupráci s katolickou církví. Ocenil také angažovanost Svatého stolce v humanitární oblasti. Zmínil zejména boj proti příčinám klimatických změn, které ohrožují obyvatele některých papuánsko-novoguinejských ostrovů.

Promluva k představitelům společnosti

"Národ, který se modlí, má budoucnost a čerpá sílu a naději shůry," řekl papež ve své první promluvě k obyvatelům Papuy-Nové Guineje. Zdůraznil, že je třeba posílit stabilitu institucí a budovat společenský konsenzus, neboť to je podmínkou integrálního a solidárního rozvoje země.

Dostatek materiálních dober nepostačuje, člověku je zapotřebí naděje, “dechu duše”, jinak se společnost uzavírá do sebe. Vyprahlost srdce způsobuje, že ztrácí orientaci a zapomíná na správný žebříček hodnot. Někdy ji může blokovat do té míry – jak se to stává v některých bohatých společnostech –, že ztrácí naději do budoucna a už nedokáže najít motivy k předávání života a víry dalším generacím. Svatý otec proto popřál křesťanům, kteří tvoří naprostou většinu místního obyvatelstva, aby víra inspirovala jejich mysl a činy a stala se světlem, které osvětluje cestu.

Hned v úvodu své promluvy papež upozornil na nesmírné kulturní bohatství Papuy-Nové Guineje, kterou tvoří několik stovek ostrovů a kde se mluví více než osmi sty jazyky: „Přiznám se vám‚ že je to něco, co mě velmi fascinuje, a to i na duchovní úrovni, protože si představuji, že tato obrovská rozmanitost je výzvou pro Ducha Svatého, který z rozdílů vytváří harmonii!"

V pasáži věnované bohatství přírodních zdrojů země papež připomněl, že jsou určeny pro celé společenství, a proto vyzval k jejich využívání, aby sloužily udržitelnému a spravedlivému rozvoji země. To vyžaduje, jak řekl, dlouhodobou vizi a atmosféru spolupráce mezi všemi, i když se role ve společnosti liší a názory jsou rozdílné.

František také vyzval k ukončení kmenového násilí, které přináší mnoho obětí, neumožňuje lidem žít v míru a brání rozvoji. Zdůraznil, že je třeba inkulturovat evangelium a evangelizovat kultury. „Evangelium je určeno všem národům, není vázáno na žádnou pozemskou moc, ale je svobodné, aby oplodnilo každou kulturu a umožnilo růst Božího království ve světě,“ řekl papež.

Papež dětem: Milujte Boha a bližního, jen to dává štěstí

Odpoledne se papež setkal v církevní dívčí technické škole s papuánskými dětmi a mládeží. Po představení tradičních kmenových tanců dvě z dětí položily Svatému otci otázky. Jedna postižená dívka se ptala, proč není jako ostatní? “Protože nikdo není jako ostatní,“ odpověděl František. Zdůraznil, že pro Boha je každý z nás jedinečný a má svou roli a poslání, které nikdo jiný nemůže splnit. A přestože to s sebou nese obtíže, přináší to také mnoho radosti, a to každému z nás jiným způsobem.

Svatý otec připomněl, že každý z nás má nějaká omezení. Jsou věci, které můžeme dělat lépe, a jiné věci, které nám působí potíže nebo které nemůžeme dělat vůbec. To však neurčuje naše štěstí. To závisí na lásce, která je inspirací pro všechno, co děláme; na lásce, kterou dáváme a přijímáme.

Druhý z tázajících se ptal, co dělat, aby byl náš svět krásnější a lepší. František odvětil, že se každý den musíme učit milovat Boha a své bližní celým srdcem. Mladým lidem také doporučil, aby se snažili co nejlépe využít možností rozvoje, které se jim nabízejí, zejména ve škole.

Na závěr je požádal, aby se modlili a byli světlem naděje pro náš svět, který může být někdy sobecký a zajímat se pouze o hmatatelné zisky. “Ať ve vás hoří světlo lásky,“ řekl Svatý otec.

Papež při setkání s duchovními: Buďte vytrvalí v hlásání evangelia

"Děkujme Pánu za to, že evangelium zapustilo kořeny na Papui-Nové Guineji a Šalamounových ostrovech," řekl papež duchovním a biskupům regionální biskupské konference zahrnující tyto dvě země Oceánie. František připomněl náročnou historii evangelizace tohoto regionu a povzbudil shromážděné, aby důvěřovali v plodnost svého apoštolátu a pokračovali v zasévání zrn evangelia. „Zdá se, že jsou nepatrná, ale pokud jim budeme důvěřovat a nepřestaneme je rozsévat, z Boží milosti vyklíčí a přinesou ovoce.“

Setkání se konalo v salesiánském chrámu Panny Marie Pomocnice v Port Moresby. Vybudován byl podle vzoru kostela, který nechal postavit svatý Jan Bosco v Turíně. Papež připomněl, že zakladateli salesiánů Panna Maria slíbila, že pokud bude mít odvahu zahájit stavbu této svatyně, stane se centrem vyzařování evangelia. Podle papeže Františka by tento příběh měl být inspirací i pro dnešní misijní činnost, a především k odvaze začít znovu. Takový postoj projevili jak stavitelé tohoto chrámu, tak misionáři z Papuy-Nové Guineje. František připomněl, že přišli v polovině 19. století a jejich první kroky nebyly nikterak snadné. „Oni se však nevzdali: s velkou vírou a apoštolskou horlivostí pokračovali v hlásání evangelia a službě svým bratřím a mnohokrát s mnoha oběťmi začínali znovu tam, kde se jim nedařilo.“

Papež poznamenal, že misionáři přinesli evangelium do této země díky svému nezdolnému úsilí. „Právě díky nim, díky jejich ‘odchodům‘ a ‘návratům‘ jsme zde a dnes, navzdory obtížím, o něž není nouze, jdeme beze strachu vpřed s vědomím, že nejsme sami: je tu Pán, který v nás a s námi působí (srov. Gal 2,20) a činí nás, stejně jako je, nástroji své milosti (srov. 1 Petr 4,10). ”Svatý otec připomněl osobnosti, které přispěly k evangelizaci regionu a jsou vyobrazeny ve vitrážích této svatyně. Nechybí mezi nimi ani jeho předchůdce, Jan Pavel II.

Papež povzbudil pastýře, aby se vydávali vstříc těm, kdo jsou na periferii, k nejchudším, opuštěným a zraněným. „Církev chce být zvláště blízko těmto bratřím a sestrám, protože Ježíš je v nich zvláště přítomný,“ dodal Svatý otec.

Odkázal také na svědectví, která si vyslechl na začátku setkání. Na otázku, jak předávat misijní nadšení mladým, poznamenal, že na to neexistují žádné techniky, nicméně jedním z osvědčených způsobů je sdílení radosti z toho, že jsme církví. "Tu však neprožíváme ani tak ve velkých událostech a okamžicích úspěchu, ale spíše ve věrnosti a lásce, s níž se snažíme každý den růst," podotkl Svatý otec.

Zdroj: Vatican News, polská sekce