Papež František: spravedlnost má být nestranná, synodální a založená na lásce

Synodalita, která znamená naslouchání a milosrdenství, aby se dosáhlo nestrannosti při výkonu spravedlnosti – na toto téma dnes papež František hovořil při zahájení soudního roku civilního soudu Městského státu Vatikán.

„Odvolávat se na spravedlnost“, řekl papež František, „nepředstavuje výlučnou výsadu kanonického práva, ale nepochybně v něm nachází zvláštní uznání a posílení a je v úzkém vztahu s přikázáním evangelijní lásky, která je skutečným inspiračním principem veškeré činnosti církve“.

Papež František poté připomněl nedávnou normativní aktualizaci týkající se jmenování soudců, která má zaručit „co nejlepší znalost složitého vatikánského legislativního systému, a tím možnost pravomocných a spolehlivých rozhodnutí“. Podle papeže je v tomto období stále zřetelnější potřeba reforem, „které chtějí na jedné straně odpovídat parametrům, jež mezinárodní společenství rozvíjí v různých oblastech, například v ekonomické, a na druhé straně vlastní a zásadní potřebě církve přizpůsobit stále více všechny své struktury evangelijnímu stylu“. Papež poté poukázal na ustanovení, která mají podpořit proces omezování výdajů a dále posílit transparentnost správy veřejných financí.

František dále zdůraznil, že úřad promotora spravedlnosti (tedy vatikánského státního zástupce) vykonává svou úlohu ve třech stupních soudnictví. Tímto způsobem se mělo reagovat na prioritní potřebu, aby v současném procesním systému vznikla rovnost mezi všemi členy církve a jejich stejná důstojnost a postavení, bez privilegií, která pocházejí z minulosti a již neodpovídají odpovědnosti, kterou má každý z nich v aedificatio Ecclesiae.

Další zásahy se zkoumají, vysvětlil papež a dodal: „V uplynulém roce byly rozhodnuty některé složité soudní případy týkající se trestných činů ve finanční oblasti nebo trestných činů proti mravnosti, které vynesly na světlo jak trestné jednání, za které byly uděleny tresty, tak nevhodné jednání, které si vyžádalo zásah příslušné církevní autority. Průběh řízení musí umožnit obnovit narušený řád a jít cestou spravedlnosti, cestou, která vede ke stále plnějšímu a účinnějšímu bratrství, v němž jsou chráněni všichni, zejména ti nejslabší a nejkřehčí. Právo a soud musí vždy sloužit pravdě a spravedlnosti, jakož i evangelijní ctnosti lásky“.

K tématu evangelijní lásky papež ocitoval Jana Pavla II., který při představování nového Kodexu kanonického práva vysvětlil, že „ve službě věci spravedlnosti musí být právo vždy inspirováno zákonem, přikázáním lásky. Z této perspektivy, která vylučuje jakoukoli sebereferenční vizi zákona, není spravedlnost navrhovaná Ježíšem Kristem ani tak souborem pravidel, která je třeba aplikovat s technickou odborností, ale spíše životním postojem, který vede ty, kdo mají odpovědnost, a který vyžaduje především závazek osobního obrácení“. Jde o spravedlnost, která je živena modlitbou „a díky níž můžeme plnit své povinnosti spojením správnosti zákonů s milosrdenstvím, které není pozastavením spravedlnosti, ale jejím naplněním“, uzavřel římský biskup.