Při modlitbě Anděl Páně 21. ledna, kdy si připomínáme neděli Božího slova, vycházel Svatý otec z evangelia, které popisuje Ježíšovo první setkání s učedníky, a vybízí je, aby se setkali s Bohem a představili ho druhým. Papež připomněl, že pouze z tohoto zvěstování Ježíšovy spásy pramení štěstí, které osvobozuje a činí člověka lepším.
"Bůh nás rád začleňuje do svého díla spásy a chce, abychom spolu s ním byli aktivní a zodpovědní." To zdůraznil František ve své katechezi při modlitbě Anděl Páně, přičemž vycházel z evangelia liturgie pro tuto neděli 21. ledna, které vypráví o povolání prvních učedníků, jež Ježíš vyzval, aby ho následovali.
“Věřící člověk, který není aktivní a zodpovědný v úsilí o zvěstování Pána a který není protagonistou své víry, není křesťanem.“ Papež připomněl, že Kristus samotný nepotřeboval lidi k tomu, aby šířili jeho spásné slovo, ale činil tak, přestože to vyžadovalo vzít na sebe tolik našich omezení a hříchů, aby nám daroval velké štěstí. “Podívejme se například na to, kolik trpělivosti měl s učedníky, kteří často nechápali jeho slova, a dlouho nemohli přijmout podstatné aspekty jeho kázání. Přesto si je Ježíš vybral a nadále jim věřil. To je velmi důležité: Pán si nás vyvolil, abychom byli křesťany, přestože i my jsme hříšníci, ale Bůh v nás nadále věří.“
Podle papeže je tedy přidání se k Ježíši a přinášení spásy skutkem, který osvěcuje nejen naše bližní, ale i nás samotné. “Přinášení Boží spásy všem bylo pro Ježíše největším štěstím, jeho posláním, smyslem jeho existence nebo, jak říkal, jeho chlebem. A v každém slově a činu, jímž se k němu připojujeme, se v nádherném prožití darování lásky násobí světlo a radost, a to nejen kolem nás, ale i v nás samotných.“ Svatý otec dále uvedl, že prostřednictvím tohoto zvěstování, které každý věřící přináší v běžném životě, se Boží slovo skutečně ztělesňuje. “Sdílet evangelium tedy není ztráta času a znamená být šťastnější tím, že pomáháme druhým být svobodnými a lepšími lidmi!“
Nakonec papež František věřící vybídl, aby si položili otázky, zda jsou opravdu schopni reagovat na Kristovo poselství. “Ptejme se tedy sami sebe: Zastavím se občas, abych si vzpomněl na pocit, který ve mně a kolem mě sílil, když jsem přijal výzvu poznat Ježíše Krista a svědčit o něm? A když se modlím, děkuji Bohu za to, že mě povolal, abych dělal radost druhým? A nakonec, opravdu dělám vše pro to, aby někdo skrze mé svědectví a štěstí poznal, jak krásné je milovat Boha?“
Zdroj: Vatican News, italská sekce