Papež František o Julianě z Norwich: Vzor bratrství pro naši dobu

Papež František vzdal hold anglické mystičce Julianě z Norwich (1342-1416). Připomněl její štědrost vůči potřebným a svěřil jí všechny, kdo dnes čelí nesnázím jako jsou války, nespravedlnosti nebo duchovní chudoba. Svatý otec o tom píše v poselství adresovaném biskupovi Peteru Collinsovi u příležitosti oslav 650. výročí zjevení, kterých se sv. Julianě dostalo.

Papež poukazuje na hluboký význam této anglické mystičky pro křesťanskou tradici. Konstatuje, že je stále více uznávána a připomínána. "Její mateřský vliv, pokorná anonymita a hluboký teologický vhled nám připomínají, že víra v láskyplnou Boží Prozřetelnost a posvátnost života, která se projevuje velkorysou službou našim bratřím a sestrám v nouzi, jsou nadčasové," píše František o sv. Julianě z Norwich. Zdůrazňuje, že tyto pravdy jsou nejen základem života Kristových následovníků, ale jsou také základními principy spravedlivé a bratrské společnosti. "Juliana byla vždy připravena vzdát se vlastního pohodlí, aby pomohla druhým. Tento postoj je důležitý i v dnešní době, kdy je třeba reagovat na endemické problémy izolace a osamělosti, které pociťuje tolik lidí v materiálně bohatších zemích světa," poznamenává papež. Zároveň připomíná, že mystické poselství o Božím milosrdenství a soucitu, které anglická mystička zprostředkovala, neztratilo v moderním světě nic ze své aktuálnosti.

Anglická poustevnice Juliana z Norwich patří mezi nejvýznamnější představitelky křesťanské mystiky. Navzdory životu v odloučenosti od světa dokázala dodávat odvahu svému okolí v době stižené pohromami a katastrofami. Známý americký trapista, spisovatel a básník, Thomas Merton, ji o několik století později označil za "největší anglickou mystičku a teoložku" a zařadil ji vedle Kateřiny Sienské a Brigity Švédské. Na rozdíl od nich se však nezabývala politickými problémy.

Když v roce 1373 vážně onemocněla a byla přesvědčena o své blížící se smrti, dostalo se jí šestnácti zjevení. Pod jejich vlivem se rozhodla zasvětit svůj život Bohu jako poustevnice. Usídlila se v cele přiléhající ke kostelu, s okénkem obráceným ke svatostánku. Ve snaze porozumět svěřenému Božímu poselství vytvořila originální teologickou koncepci, sepsanou v pojednání nadepsaném "Zjevení Boží lásky", která vstoupila do dějin také jako nejstarší anglická kniha napsaná ženou.

Zdroj: Polská sekce Vatican News