Papež František: Neztrácejte naději, i když se bojíte, že se nedokážete změnit

Papež František zveřejnil svou katechezi pro generální audienci, která se nekonala kvůli jeho pokračující rekonvalescenci. Věnuje se v ní tentokrát postavě celníka Zachea a vybízí věřící k naději i tehdy, když se necítí schopní změny.

V rámci cyklu katechezí o postavách, s nimiž se Ježíš setkával, se papež František zaměřil na evangelijní perikopu o celníku Zacheovi, o níž vypráví evangelium svatého Lukáše.

Papež naznačil, že Zacheus v jistém smyslu ztratil cestu. „Možná se rozhodl špatně, nebo ho život postavil do situací, z nichž se snažil uniknout,“ ale jak papež poznamenal, zdá se, že získal bohatství na úkor druhých.

Když se Zacheus doslechne, že městem prochází Ježíš zatouží ho spatřit. Navzdory omezením, jej jeho velká touha vede, aby se nevzdával. „Pokud po něčem opravdu toužíš, nevzdáváš se, najdeš řešení,“ řekl papež, “vyžaduje to však odvahu a ochotu neohlížet se na společenské konvence, přijmout prostotu dítěte a nedělat si příliš starostí se svou image.“

Právě to podle něj udělal Zacheus, který „jako dítě“ vylezl na strom. „Ale u Pána,“ pokračoval, “se vždycky stane něco neočekávaného: Ježíš, když dorazí na místo, pohlédne vzhůru. Zacheus se cítí odhalen a pravděpodobně očekává veřejné pokárání. „V to možná doufal i zástup, byl však zklamán. Ježíš totiž požádá Zachea, aby ihned slezl dolů, jako by byl udiven, že ho nachází na stromě, a řekne: ‘Dnes musím zůstat u tebe!'“.

„Bůh, nemůže projít kolem, aniž by vyhledal ty, kdo jsou ztracení,” připomněl Svatý otec a vyzdvihl radost v Zacheově srdci. Je to radost, “člověka, který se cítí být viděn, rozpoznán a především, kterému bylo odpuštěno.“ Zdůraznil, že Ježíšův pohled není pohledem výčitky, ale milosrdenství. „Je to milosrdenství, které někdy těžko přijímáme, zvláště když Bůh odpouští těm, o nichž si myslíme, že si to nezaslouží.“

Zacheus, připomněl Svatý otec, „není jen mužem touhy, ale také člověkem, který podniká konkrétní kroky. Jeho předsevzetí není vágní nebo abstraktní, vychází z jeho vlastní historie: zkoumá svůj život a určuje bod, od kterého má začít svou změnu.“ V návaznosti na to papež František vybídl: „Učme se od Zachea neztrácet naději, i když se cítíme odstrčeni na vedlejší kolej nebo neschopni změny.“

Na závěr Svatý otec vyzval všechny věřící, aby pěstovali svou touhu vidět Ježíše a především se nechali „najít“ milosrdenstvím Boha, „který nás vždy přichází hledat, ať už jsme zabloudili kamkoli“.

Zdroj: vatican.va