„Prosme Ježíše, aby nás skrze svého Ducha Svatého učinil skutečně svobodnými muži a ženami. Svobodnými ke službě v lásce a radosti,“ povzbuzoval papež František v katechezi při generální audienci. Zaměřil se přitom na osobu Ducha Svatého a zejména na jeho hebrejské jméno: „Ruach“, což znamená „dech, vítr, vanutí“, neboť tak jej skutečně nazývali apoštolové a Maria.
Svatý otec poznamenal, že toto pojmenování třetí osoby Nejsvětější Trojice poukazuje na jeho moc. „Vítr je jediná věc, kterou nelze zadržet, kterou nelze ‚uvěznit v láhvi‘ nebo ‘zavřít do krabice',“ zdůraznil papež. Dodal, že „touha uzavřít Ducha Svatého do pojmů, definic, tezí či traktátů, jak se o to někdy snaží moderní racionalismus, znamená ztratit Ho, znehodnotit Ho nebo zredukovat na čistě lidského, prostého ducha. V církevní oblasti však existuje podobné pokušení, a to je touha uzavřít Ducha Svatého do kánonů, institucí, definic. Duch Svatý vytváří a oživuje instituce, ale Ducha samotného nelze 'institucionalizovat', 'zvěcnit'.“
František zdůraznil, že z tohoto Ducha pak vyplývá křesťanská svoboda. Není založena na tom, že člověk prostě dělá, co chce, ale na tom, že touží po tom, co je dobré dělat. Papež také hovořil o tom, jak svatý Pavel varuje před degenerací takového postoje. Poukázal na to, že apoštol „podává stále aktuální seznam“ činů plynoucích ze svobody „vzdávat hold tělu“: smilstvo, nečistota, prostopášnost, modloslužba, čarodějnictví, nenávist, sváry, závist, hněv, honba za poctami, rozbroje, rozkoly, závist, opilství, hýření a podobně (srov. Gal 5,19-21). Stejně tak by ale do tohoto seznamu mohla patřit svoboda umožňující bohatým vykořisťovat chudé, silným vykořisťovat slabé a všem beztrestně zneužívat životní prostředí, dodal papež. Abychom takovému zlu zabránili, musíme prosit Boha o pravou svobodu Ducha.
Zdroj: vatican.va