Papež František zakončil druhý den své apoštolské cesty do Demokratické republiky Kongo setkáním se zástupci několika charitativních organizací v Kinshase a poděkoval jim za jejich vzácnou práci pro nejzranitelnější.
Papež František ve středu na Apoštolské nunciatuře v Kinshase oslovil skupinu zástupců některých charitativních organizací a ocenil jejich práci, která je podle něj jako les, který tiše roste a přináší plody uprostřed "hluku" pokračujícího násilí a nespravedlnosti.
Setkání se zúčastnili provozovatelé a příjemci pomoci šesti charitativních organizací a institucí, kteří popsali své zkušenosti a představili svou činnost v oblasti zdravotní péče, vzdělávání a lidského rozvoje pro chudé a marginalizované. Jednalo se o lidi postižené různými druhy postižení, Hansenovou chorobou (leprou) a dalšími nemocemi.
Bylo mezi nimi centrum DREAM (Disease Relief through Excellent and Advanced Means) komunity Sant'Egidio, asociace Fasta, humanitární organizace se sídlem v Argentině, jejímž cílem je sociální podpora a začlenění marginalizovaných osob prostřednictvím integrální formace a zapojení do komunity, a "Telema Ongenge", místní sdružení podporující postižené osoby s cílem zlepšit jejich životní podmínky. Přítomny byly také trapistické mnišky z kláštera Panny Marie Mvandské v Kikwitu.
Papež František ocenil jejich práci a poznamenal, že ve svědectvích nebyly pouze vyjmenovány sociální problémy nebo statistiky chudoby, ale "především se s láskou hovořilo o chudých", lidech "se jmény a tvářemi", ke kterým se křesťané "nemohou obracet zády".
"Zatímco mnozí dnes chudé odmítají, vy je přijímáte; zatímco svět je vykořisťuje, vy je povzbuzujete. Povzbuzování versus vykořisťování: Tady je les, který roste, i když se v něm bezuzdně kácelo a plýtvalo! Chtěl bych, aby se lépe vědělo o tom, co děláte, abyste podpořili růst a naději v Demokratické republice Kongo a na celém tomto kontinentu. Přijel jsem sem z touhy být hlasem pro ty, kteří jsou bez hlasu."
S poznámkou, že média bohužel nedávají příliš prostoru "obrovským talentům" a příběhům "skutečné lidské a křesťanské velikosti" v KDR a v celé Africe, papež František řekl, že setkáním s nimi chce dát "hlas" této situaci a utrpení mnoha mužů a žen, kteří v zemi snášejí násilí, zneužívání, diskriminaci a marginalizaci. Dodal, že ho také zarmoutilo, že i v KDR jsou děti a staří lidé odstrkováni s tím, že je to skandální, protože představují kořeny a budoucnost každé společnosti.
Papež František přítomným řekl, že navzdory těžkostem má jejich náročná práce smysl, což dokazují jejich příběhy, které ukazují, že "dobro se šíří" a "není ochromeno rezignací nebo statistikami, ale podněcuje nás, abychom druhým dávali to, co jsme sami zdarma přijali".
"Zvláště mladí lidé to potřebují vidět," zdůraznil. "Potřebují vidět tváře, které překonávají lhostejnost tím, že se dívají lidem do očí, a ruce, které nedrží v ruce zbraně ani nezneužívají peníze, ale podávají ruku těm, kdo jsou na dně, a pozvedají je zpět k jejich důstojnosti, důstojnosti Boží dcery a syna."
Papež František dále zdůraznil, že ačkoli odpovědnost za zdravotní péči a vzdělání a za péči o nejzranitelnější leží především na státu, "věřící v Krista nikdy nesmí zkalit svědectví lásky", a proto se musí "dělit o to, co mají, s těmi, kterým chybí to nejnutnější", a pamatovat na to, že "příčinou chudoby není ani tak nedostatek statků a příležitostí, ale jejich nerovnoměrné rozdělení". Zdůraznil, že to "není filantropie, ale víra", neboť "jak říká Písmo, 'víra bez skutků je mrtvá'".
Papež František připomněl, že aby se křesťanská charita stávala stále plodnější formou svědectví o Ježíšově lásce k chudým, musí katolické charitativní organizace dodržovat tři kritéria. Prvním z nich je "jít příkladem" tím, že budou důvěryhodně a transparentně hospodařit se svými financemi a budou kompetentní.
Druhým kritériem je "prozíravost", která neznamená pouze zajišťovat okamžité potřeby chudých, ale hledět do dlouhodobé perspektivy a podporovat rozvojové projekty, které jim umožní stát se v budoucnu soběstačnými, což církev v KDR a v mnoha dalších částech světa prostřednictvím svých sociálních služeb dělá.
Konečně třetím kritériem, které papež František připomněl, aby křesťanská charita byla plodná a účinná, je propojení katolických organizací, jejich vzáje vytváření sítí a spolupráce mezi sebou a s křesťanskými komunitami, jinými náboženstvími a humanitárními organizacemi, "aniž by zůstávaly izolované nebo seberestředné".
Na závěr papež František katolickým charitativním organizacím v DRK požehnal a ještě jednou jim poděkoval za jejich vzácnou práci: "Jste velkým pokladem," řekl.