18. listopadu si katolická církev připomíná posvěcení bazilik svatých Petra a Pavla, historických chrámů nacházejících se v Římě, kde spočívají ostatky těchto dvou velkých apoštolů a světců, symbolů jednoty křesťanství a skutečných pilířů církve.
Papež sv. Lev I. Veliký řekl v jednom ze svých kázání věnovaných svatým Petrovi a Pavlovi: „Měli bychom se radovat, kdykoli slavíme památku některého ze svatých, ale naše radost by měla být větší, když jde o památku těchto duchovních otců, kteří vynikají nad ostatní, protože je Boží milost vyzdvihla na tak vysoké místo v církvi, že je postavila jako dvě oči toho těla, jehož hlavou je Kristus."
Je tedy zřejmé, že vzhledem k tomu, že důstojnost těchto dvou apoštolů je tak vysoká, měly by baziliky nesoucí jejich jména ve Věčném městě, srdci církve, dostat pocty odpovídající jejich zasvěcení. Jak bazilika sv. Petra, která se nachází na hlavním náměstí Vatikánu, tak bazilika sv. Pavla za hradbami, „za hradbami“ starobylého města, jsou nabité symbolikou a duchovní hodnotou.
První bazilika sv. Petra byla postavena nad hrobem sv. Petra na příkaz císaře Konstantina v roce 323. Současná stavba pochází z roku 1454 a její výstavba trvala 170 let. Byla zahájena za pontifikátu papeže Mikuláše V. a dokončena papežem Urbanem VIII, který ji 18. listopadu 1626 posvětil.
Pracovali na ní Rafael, Bramante, Michelangelo a Bernini, význační mistři západního expresionismu, kteří v ní zachytili to nejlepší ze svého umění. Bazilika sv. Petra je 212 metrů dlouhá, 140 metrů široká a 133 metrů vysoká (s ohledem na nejvyšší bod kopule). Žádný jiný kostel v křesťanském světě se jí svými proporcemi nevyrovná.
Bazilika sv. Pavla za hradbami je po bazilice sv. Petra největším chrámem v Římě. Postavena byla rovněž na přání císaře Konstantina. V roce 1823 ji však téměř zcela zničil velký požár.
Papež Lev XIII. zahájil rekonstrukci baziliky a po jejím dokončení byla 10. prosince 1854 papežem Piem IX. znovu vysvěcena. Jedním z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších detailů uvnitř je přítomnost obrazů všech papežů, kteří v průběhu dějin vládli církvi. Papežové, od sv. Petra až po Františka, jsou zobrazeni na samostatných kruhových mozaikách, které jsou vedle sebe rozmístěny podél horního obrysu interiéru budovy podél centrální lodi i podél bočních uliček baziliky.
V roce 2009 papež Benedikt XVI. u příležitosti tohoto svátku připomněl, že „zasvěcení bazilik apoštolů Petra a Pavla nám dává příležitost zdůraznit význam a hodnotu církve“. Na závěr pak pronesl tuto výzvu: „Drazí mladí, milujte církev a nadšeně spolupracujte na jejím budování“.
Tyto stavby mají podle slov zesnulého Benedikta XVI. obrovský význam: vyjadřují a odkazují na duchovní symboliku církve založené Kristem. Krása a vznešenost bazilik, které dnes uctíváme, by nám měla připomínat pevnost církve. A to by nás samozřejmě mělo utvrzovat v naději a důvěře: „Pravím ti, ty jsi Petr a na této skále zbuduji svou církev a brány pekelné ji nepřemohou“ (Mt 16,18).
Zdroj: ACI Prensa, redakčně upraveno