Památka Jména Panny Marie

12. září slaví katolická církev Jméno Matky Boží: „Maria“. Její svaté jméno, jak připomněl papež Benedikt XVI. v roce 2009, je zcela spojeno s jejím Synem, s Kristem. Dodává nám odvahu jít vpřed ve světě, který je „v temnotě a utrpení“.

Mariino jméno vzhledem ke svým etymologickým kořenům a biblickému významu připomíná Evu, první „ženu“, nicméně je třeba vysvětlit, že se jedná o radikální kontrast. Na rozdíl od Evy, která zhřešila tím, že se odvrátila od Boha a odsoudila své děti, se Maria stala „nebeskou branou“ a prostřednicí všech milostí udělených lidstvu.

„Maria“ je jméno, které evokuje Boží spásné dílo. Kdo tedy s láskou vyslovuje toto prosté slovo „Maria“, ví, že se v něm odkazuje na velké tajemství Boží lásky k lidstvu. Mariino jméno spojené s Ježíšovým jménem spojuje všechno dobré, a když se vysloví, všechny obavy se rozptýlí. Skrze Marii vstoupila na svět spása a skrze ni je žena navrácena na své právoplatné místo: na nejvyšší místo v nebi i na zemi.

Ludvík Marie Grignion de Montfort (1673-1716) v knize Obdivuhodné tajemství nejsvětějšího růžence vypráví, jak se Panna Maria zjevila svaté Matildě (896-968) a na prsou měla andělský pozdrav napsaný zlatými písmeny. Následně světici řekla: „Jméno Marie, což znamená Paní světla, naznačuje, že mě Bůh naplnil moudrostí a světlem, jako zářící hvězdy, abych osvítila nebesa a zemi.“ V průběhu dějin spásy se vždy projevovala zvláštní úcta ke způsobu, jakým je člověk „pojmenován“. Jméno, které identifikuje osobu, je považováno za významné, jak to Matka Boží objasnila svaté Matildě.

... Často jen letmo zahlédneme velké Světlo, Ježíše Krista, který přemohl smrt a zlo. Pak ale rozjímáme o světle, které se rozhořelo, když Maria řekla: „Hle, služebnice Páně“ a vidíme dobro které z ní vyzařuje. V dobrotě, s níž přijala a vždy vychází vstříc velkým i malým touhám mnoha lidí, poznáváme velmi lidským způsobem dobrotu samotného Boha. Ve své dobrotě vždy znovu přivádí na svět Ježíše Krista, a tedy velké Boží světlo. Dal nám svou Matku jako naši Matku, abychom se od ní naučili vyslovovat „ano“, které nás činí dobrými“ (Homilie Svatého otce Benedikta XVI. na liturgické slavnosti Sladkého jména Panny Marie, sobota 12. září 2009).

Kéž se Mariino jméno nikdy nevzdálí od našich rtů, našich myslí a našich srdcí!

Zdroj: Aciprensa