Farář z farnosti Svaté rodiny v Gaze vyzývá mezinárodní společenství, aby se ujalo obnovy v regionu: „Budeme se snažit pomoci každému člověku, ať už v našem společenství nebo mimo něj. Musíme pracovat a pomáhat každému bez ohledu na jeho náboženskou nebo národnostní příslušnost."
„Vracet se do svých domovů, nebo do toho, co z nich zbylo, je skutečně velmi pozitivní znamení, ale nestačí to, protože zatím není jasné, zda existuje skutečná mezinárodní vůle k obnově, " říká P. Gabriel Romanelli, farář z farnosti Svaté rodiny v Pásmu Gazy o návratu lidí, kteří uprchli ze severu na jih Pásma, aby přežili izraelské bombardování. Od pondělí 27. ledna se vrací do své země s nadějí, že po měsících války budou moci začít žít svůj původní život.
„Je dobrým znamením, že Izrael dal svolení k návratu, ale stále nevidíme skutečnou vůli všech, kteří tuto válku podporovali. Měli by pomoci s obnovou.“ Před válkou žilo ve městě Gaza více než milion lidí, v důsledku konfliktu se jejich počet snížil na přibližně 400 000. Podle posledních odhadů OSN se jich vrátilo už více než 300 000. „Potřebujeme pitnou vodu, což je základní komodita, bez které nelze žít. A humanitární pomoc musí být i nadále značná, tedy hlavně potraviny a léky," dodává Romanelli.
Katolická církev spolu s farností Svaté rodiny, která patří pod jeruzalémský latinský patriarchát, a také s Institutem Vtěleného slova, k němuž argentinský kněz náleží a jemuž patriarcha kardinál Pierbattista Pizzaballa svěřil tuto pastorační činnost, bude i nadále poskytovat nejen duchovní podporu, ale také materiální pomoc všem civilistům, ať už křesťanům, nebo muslimům, kteří tvoří většinu obyvatel Gazy. „Děkujeme Bohu za jejich návrat, před návratem lidí dokázala katolická církev pomoci 17 tis. rodinám, což je mnohem více než sto tisíc lidí, také podpořit zdravotnický systém prostřednictvím akce Charity Jeruzalém, latinského patriarchátu a Maltézského řádu. Budeme pokračovat ve službě chudým, nemocným, i když nemůžeme sehnat ani léky na chronické nemoci. To vše budeme dělat i nadále, navzdory malému počtu křesťanů, kteří v Gaze zůstali. Před oním strašným 7. říjnem jich bylo 1017 z 2 300 000 obyvatel, zatímco nyní jich je asi 700. Ale navzdory malému počtu se snažíme být světlem naděje, pomáhat každému člověku, ať už v naší komunitě nebo mimo ni či v sousedství, protože mír je možný, ale musí být zaset, abychom se mohli nazývat Božími dětmi. Musíme pracovat a pomáhat každému člověku bez ohledu na jeho náboženskou nebo národnostní příslušnost“.
Zdroj: Vatican News, italská sekce